CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

korálovec ježatý
Hericium erinaceus (Bull.) Pers.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Russulales - holubinkotvaré »  čeleď Hericiaceae - korálovcovité »  rod Hericium - korálovec

Vědecká synonyma

Hydnum erinaceus Bull.
Clavaria erinaceus (Bull.) Paulet
Hericium erinaceum (Bull.) Pers.
Dryodon erinaceus (Bull.) P. Karst.
Clavaria caput-medusae Bull.
Hydnum caput-medusae (Bull.) Pers.
Hericium caput-medusae (Bull.) Pers.
Merisma caput-medusae (Bull.) Spreng.
Dryodon caput-medusae (Bull.) Quél.
Hericium erinaceus f. caput-medusae (Bull.) Nikol.

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Plodnice kompaktní, nevětvená, nejvýše jen v několik okrouhlých laloků členěná, zúženou bazí vrostlá do substrátu, 10–15 (–25) cm v průměru, po celém povrchu porostlá ostny, které jsou na horní straně pokroucené, krátké a přitisklé k povrchu, na spodní straně 1–4(–6) cm dlouhé, husté, bělavé až nažloutlé, stářím a zasycháním rezavějící. Dužnina měkká, bělavá, někdy s dutinami.
Trama monomitická, generativní hyfy většinou tlustostěnné, amyloidní. Výtrusy široce elipsoidní, 5,3–6,4 x 4,3–5,2 μm, tlustostěnné, silně amyloidní.

Možné záměny

Ostatní dva naše druhy korálovců – korálovec jedlový (Hericium flagellum) a korálovec bukový (Hericium coralloides) – mají plodnice již od báze nápadně keříčkovitě větvené. Dosti podobný je ježatec různozubý (Hericium cirratum), který má však plodnice tvořené několika bokem přirostlými klobouky a rozlišenou svrchní a spodní stranou; má také o polovinu menší výtrusy. Dosti podobný je ježatec různozubý (Creolophus cirrhatus), který má však plodnice tvořené několika bokem přirostlými klobouky a rozlišenou svrchní a spodní stranou; má také o polovinu menší výtrusy.

Rozšíření

Druh široce rozšířený v severním mírném pásu – je udáván ze Severní a Střední Ameriky (USA, Mexiko, Guatemala), dále Kolumbie, z Asie (nejvíce ve východní a jv. Asii) a v Evropě. Je znám z většiny zemí v jižní a střední Evropy, na sever sahá jeho výskyt do jižního Norska a Švédska a víceméně kopíruje areál buku lesního.

V ČR jde o roztroušeně se vyskytující druh. Většina lokalit leží v pahorkatině, nejvíce nálezů je známo v oblasti mezi Prahou a Plzní (zejména starší nálezy) a na jihozápadní Moravě a v širším okolí Brna. Nemá žádnou zjevnou vazbu na geografické oblasti a jeho rozšíření se kryje s výskytem zachovalejších porostů hlavních hostitelských dřevin, ve vyšších horách (nad ca 1000 m n.m.) je nalézán jen výjimečně (zejména v Moravskoslezských Beskydech).

Význam

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie VU (zranitelný).

Ekologie

Saproparazitický druh, rostoucí na starých živých listnatých stromech, nejčastěji na poraněných místech – v mrazových trhlinách nebo v jizvách po odlomených větvích, často několik metrů vysoko na kmeni. Plodnice se tvoří i na odumřelých stojících i padlých kmenech (pak obvykle na poměrně tvrdém, dosud málo rozloženém dřevě), vzácněji také na pařezech. V ČR je nalézán téměř výhradně na bucích a dubech (je znám z dubu letního, dubu zimního a dubu ceru), ojediněle na jiných dřevinách (akát, jabloň, javor, jasan). Výskyt je většinou vázán na různé typy svahových doubrav a bučin s výskytem starých a/nebo chřadnoucích stromů. Přestože řada lokalit leží ve zvláště chráněných územích a přírodních lesích, není úzce vázán na pralesovité porosty ve smyslu přirozené věkové skladby a přítomnosti odumřelého dřeva. Osidluje i stromy rostoucí v parcích nebo dokonce ve stromořadích (tam, kde nejsou likvidovány dožívající stromy).

Fenologie

Plodnice se tvoří především na podzim – v září a říjnu s vrcholem výskytu v poslední dekádě září. Vyvíjejí se pravděpodobně několik týdnů, na stanovišti mohou staré, odumřelé, ale stále poznatelné plodnice vytrvávat až do jara následujícího roku.

Zajímavosti

Tato houba se ve větším měřítku pěstuje v Číně a v Japonsku, kde se používá čestvá nebo sušená v kuchyni i v tradiční čínské medicíně. Má mít antioxidační účinky, regulovat hladiny krevních tuků a cukrů a stimulovat nervovou soustavu. Používá se i při léčbě žaludečních a jícnových karcinomů. U nás také lze zakoupit substrát s touto houbou a vypěstovat si jej i v domácích podmínkách.

Literatura

Boddy L., Wald P.M., Parfitt D. et Rogers H.j. (2004): Preliminary ecological investigation of four wood-inhabiting fungi of conservation concern - oak polypore Piptoporus quercinus (=Buglossoporus pulvinus) and the tooth fungi Hericium/Creolophus spp. - English Nature Research Reports 616: 1–61.
Boddy L., Crockatt M.E., Ainsworth A.M. 2011. Ecology of Hericium cirrhatum, H. coralloides and H. erinaceus in the UK. Fungal Ecology 4 (2): 163–173.
Dahlberg A & Croneborg H. (2003): 33 threatened fungi in Europe. Complementary and revised information on candidates for listing in Appendix I of the Bern Convention. – T-PVS (2001) 34 rev 2.
Dvořák D. et Hrouda P. (2005): Ježaté houby (lošáky a korálovce). – 36 p., 20 tab., Brno.
Fraiture A., Otto P. [eds.] (2015): Distribution, ecology and status of 51 macromycetes in Europe. – Scripta Botanica Belgica 51: 1–247.
Holec J. et Beran M. [eds.] (2007): Červený seznam hub (makromycetů) České Republiky. – Příroda (in print).
Koski-Kotiranta S. et Niemelä T (1988): Hydnaceous fungi of the Hericiaceae, Auriscalpiaceae and Climacodontaceae in northwestern Europe. – Karstenia 27: 43–70.
Kout J. (2006): Bálezy dvou zajímavých a vzácných druhů hub ze skupiny aphyllophorales v Čechách – Hericium erinaceus a Aleurodiscus disciformis. – Mykol. listy no. 96: 20-23.
Kunca V., Čiliak M. 2017. Habitat preferences of Hericium erinaceus in Slovakia. Fungal Ecol. 27, Part B: 189–192.
Kunca V., Čiliak M., Lupták, R., 2018: Fruit body production of Hericium erinaceus and its distribution in Slovakia. Czech Mycology 70(2): 211-224.
Tortić M. et Jelić M. (1977): The family Hericiaceae and the genus Climacodon in Yugoslavia. – Acta Bot. Croat. 36: 153–164.

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mezitaxonové vztahy

hostitel: Fagus sylvatica L. - buk lesní, Quercus cerris L. - dub cer, Quercus robur L. - dub letní, Quercus petraea (Matt.) Liebl. - dub zimní

Možné záměny

Creolophus cirrhatus (Pers.) P. Karst. - ježatec různozubý
Hericium coralloides (Scop.) Pers. - korálovec bukový
Hericium flagellum (Scop.) Pers. - korálovec jedlový

Biotopy

Mapy rozšíření

Odkazy a literatura

CZ Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy, Academia Praha, 624pp [jako Hericium erinaceus (Bull.) Pers.]
Datum citace: 11. květen 2013
CZ Holec J. & Beran M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Příroda, Praha, 24: 1-282. [jako Hericium erinaceus (Bull.: Fr.) Pers.]
Datum citace: 4. srpen 2012
CZ Slavíček J. (ed.) (2014-2018): Číselník hub České republiky 2018, Česká vědecká společnost pro mykologii [jako Hericium erinaceus (Bull.) Pers.]
Datum citace: 16. září 2019

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře


Vysvětlivky

r Rar - vzácný druh s charakteristickým výskytem na stanovišti