Klobouk 3-12 cm v průměru, polštářovitý, vrásčitý, jemně plstnatý, ojíněný, nerozpraskávající i když vzácně může být i rozpraskaný. Barvy šedohnědé až černohnědé, červenohnědý, někdy mající purpurový nádech. Okraj je výrazně rezavě červený.
Rourky zlatožluté, později hnědavě žluté, póry velké, okrouhlé až hranaté výrazně žluté až žlutozelenavé, na otlačených místech špinavě modrající.
Třeň 4-12 cm vysoký, 1-2,5 cm tlustý, válcovitý, podélně vláknitý, v mládí intenzivně žlutý, později se zbavuje od báze do červena až hnědočervena.
Dužnina v klobouku za mlada šťavnatá až máslově měkká, ve třeni křehká a šťavnatá, později vláknitá až tuhá. V klobouku i v dospělosti tvrdá a na řezu se zbarvuje mírně do modrá a při zasychání červená. Chuť lahodná, vůně ovocná.
Výtrusný prach hnědoolivový, výtrusy jsou eliptické, vřetenovité, podélně jemně rýhované, velikosti 11,5-14 x 4,5-5,5 µm.

Výskyt září až listopad, listnaté i jehličnaté lesy, upřednostňuje dubiny a doubravy. Roste od pahorkatin až do hor.

Jedlý.

Hřib osmahlý (Boletus ferrugineus) který má však u vrcholu třeně nevýraznou červenohnědou síťku s velkými oky a roste většinou v horských smrčinách. Je jedlý. Hřib žlutomasý (Boletus chrysenteron) v dospělosti mající klobouk rozpraskaný na políčka a třeň ve stáří hustě červeně až fialově červeně zrnitý. Dužninu má v dospělosti nápadně měkkou. Je jedlý. Hřib hnědý (Boletus badius) který je celý mohutnější, má kaštanově hnědý klobouk a dužnina na řezu intenzivněji modrá. Je také jedlý. Hřib červený (Boletus rubellus) který roste v listnatých a smíšených lesích ovlivněných většinou člověkem. Upřednostňuje dusíkem bohaté půdy. Je jedlý.

Lidově zvaný sameťáček. Dá se najíti někdy i v červnu. Kulinářky je všestrnně vzužitelná a nečervaví tak jako hřib žlutomasý Boletus chrysenteron.