CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

holubinka parková
Russula exalbicans (Pers.) Melzer & Zvára

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Russulales - holubinkotvaré »  čeleď Russulaceae - holubinkovité »  rod Russula - holubinka

Vědecká synonyma

Agaricus rosaceus var. exalbicans Pers.
Agaricus rosaceus ß exalbicans Pers.
Agaricus exalbicans (Pers.) J. Otto
Russula exalbicans f. decolorata Singer
Russula pulchella f. decolorata (Singer) Vassilkov
Russula depallens (Pers.) Fr.
Russula pulchella I.G. Borshch.
Russula nauseosa var. pulchella (I.G. Borshch.) Killerm.

Obrázky

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Klobouk 4-10 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později až plochý, uprostřed vmáčklý, někdy nepravidelný a zprohýbaný. V mládí masitý, později křehký, okraj ztenčený a dlouho hladký, ve stáří bývá krátce jemně rýhovaný. Barvy karmínově nebo rybízově červené, rychle mimo okraj vybledající do zelenavě nažloutlé až smetanové. Pokožka za sucha lysá a hladká, jen na okraji slupitelná a uprostřed často paprsčitě vrásčitá. Za vlhka lesklá a lepkavá a až do 1/3 slupitelná.
Lupeny v mládí husté, vidlené, tupé, poměrně úzké, obloukovitě prohnuté, křehké nejdříve bílé, později prořídlé, široce připojené smetanové až světle máslové.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,8-2,5 cm tlustý, válcovitý, hladký, v mládí pevné později vatovitě vycpaný barvy bělavé, místy růžově nadechlý,záhy našedlý až šedě žilnatý, u báze nahnědlý.
Dužnina bílá, ve třeni později pórovitá a našedlá, chuť pozvolně palčivá, vůně slabě po strakoši.
Výtrusný prach je máslově žlutý, výtrusy bezbarvé, vejčité až elipsoidní pokryté polokulovitými až tupě kuželovitými bradavkami které tvoří neúplnou síťovou ornamentiku, velikosti 7-10 x 5,5-8 µm.

Ekologie

Výskyt červen až září pod břízami a osikami, někdy i javory, hlavně v parcích. Upřednostňuje výslunná místa a nevápenatou půdu.

Jedlá, málo chutná, použitelná pouze ve směsi.

Možné záměny

Popsaná byla barevná odchylka holubinka parková odbarvená (Russula exalbicans f. decolorata). jež má velmi vybledlý, skoro bělavý až bílý klobouk – jedlá. Holubinka štíhlá (Russula gracillima), jež je palčivá a roste pod břízami. Je drobnější, velmi křehká. Klobouk je často vyhrblý, někdy olivově nažloutlý, výtrusný prach sytě smetanový. Je nejedlá. Holubinka lesklá (Russula nitida) - plodnice jsou křehčí a více vroubkované okraje klobouku a má izolovaně ostnité výtrusy. Je chutná a jedlá, Holubinka unylá (Russula versicolor) má drobnější a křehčí plodnice, barva klobouku bývá nafialovělá, třen je vždy bílý, dužnina je zřetelně žloutnoucí až okrovějící. Jedlá po tepelné úpravě. Holubinka podrusá (Russula alutacea), jež má klobouk barvy fialové nebo vínově červený, třeň nešednoucí, lupeny ve stáří sytě žluté. Dužnina má chuť mírnou a je jedlá.

Zajímavosti

Nápadná však rychlým vybledáním klobouku i třeně, proto, když je starší, vypadá ošuntěle jako vandrák.

Literatura

Internetové stránky 2013.
Atlas Holubinky autoři Socha, Hálek, Bajer, Hák 2011 str. 268.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 307
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 108
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 325
Holubinky. Autoři Mirko Svrček, Josef Erhart, Marie Erhartová 1984 str. 30, 41, 44, 51, 55.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 103.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 93.
Atlas holubinek. Autor Václav Mezer 1945. str. 200, 201.

Odkazy a literatura


Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat jméno či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu jména chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře - 1