Kříženec nese známky obou rodičovský druhů, může více či méně připomínat jeden z nich v závislosti na genetice - dědičnosti.
Průkazným znakem by měl být patrný vzhled jedince potvrzený navíc meristikou, která bude průmětem znaků obou rodičovských druhů. Nejspolehlivější determinace je ovšem na základě genetické analýzy.

Celkové proporce těla jsou opravdovým středem mezi oběma rodičovskými druhy. Hřbetní a ocasní ploutev jsou tmavé, řitní, břišní a prsní ploutve bývají s oranžovým nádechem (někdy i u svých bází). Nápadná je řitní ploutev, která se podobá řitní ploutvi podoustve. Zbarvení těla je hnědavé - šedavé. Šupiny mohou být tmavě orámovány. Břicho je čistě bílé. Mezi A - V ploutvemi je patrný kýl pokrytý šupinami, který však není tak ostrý, jako u podoustve. Hřbetní kýl pak chybí. Ústa jsou koncového postavení, menší než u jelce tlouště, dosti připomínají ústa jelce proudníka.

Požerákové zuby jsou dvouřadé, vzorce 2.5 - 5.2 nebo 2.5 - 5.1. Svojí stavbou jsou někde mezi oběma rodičovskými druhy.

Růstové možnosti : Dosahuje velikosti rodičovských druhů, největší lovení jedinci dosahují 50 cm.

Omnivor, který svou ekologií kopíruje rodičovské druhy.

Potravu tvoří kompletní sortiment profilu vodního sloupce; od náletového hmyzu po bentos.

Výskyt tohoto hybrida lze očekávat tam, kde se vyskytují oba rodičovské druhy a kde mají vhodné podmínky k výtěru.
Především pak v lokalitách, kde je jeden druh ve slabší populaci a bude se tak snažit rozmnožit s ,,náhradním,, druhem kaprovité ryby.
Přirozeně se může vyskytovat výhradně v tekoucích vodách.