Přírodní pamítka Dobříšský park se nachází na okraji města Dobříš na katastrálním území Dobříš a jeho ochranné pásmo zasahuje do katastrálního území Dobříš a katastrálního území Stará Huť.
Jedná se o zámecký park v anglickém stylu, který navazuje na dobříšský zámek.

Celková výměra navrženého zvláště chráněného území Dobříšský park, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Dobříšský park bez ochranného pásma, je cca 37,15 ha a výměra ochranného pásma činí cca 37,86 ha.

Důvodem územní ochrany je zde z hlediska národního seznamu evropsky významných lokalit - lokalita výskytu páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), který je zde hlavním předmětem ochrany a je vázán na osluněné dutiny nelesní zeleně.

Dalším předmětem ochrany v této lokalitě jsou společenstva hercynských dubohabřin, suťových lesů, středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, suchých acidofilních doubrav, acidofilních suchých trávníků a vlhkých pcháčových luk.

Ze zvláště chráněných druhů živočichů se v území vyskytuje z hmyzu např. tesařík piluna (Prionus coriarius), tesařík dubinový (Plagionotus detritus), či zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta).
Z obratlovců je významný především výskyt užovky hladké (Coronella austriaca) a pravidelně pozorované nepůvodní želvy nádherné (Trachemys scripta elegans), která se vyskytuje v přilehlém Huťském rybníce.

V území se dále vyskytuje velká řada vzácných druhů rostlin např. bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), česnek chlumní (Allium senescens subsp. montanum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel chlumní (Trifolium montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lněnka alpská (Thesium alpinum), ostřice trsnatá (Carex cespitosa), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) a smldník jelení (Peucedanum cervaria).

Současný stav předmětu ochrany je:
Jednou z nejvýznamnějších částí EVL je lipo-jírovcová alej, která lemuje příjezdovou cestu do anglického parku a je tvořena vzrostlými i nově vysazenými jedinci lípy srdčité (Tilia cordata), l. velkolisté (Tilia platyphyllos) a jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). Řada starších jedinců má četné dutiny a hniloby, které představují ideální biotop pro zde se vyskytujícího páchníka hnědého (Osmoderma barnabita).
Území se vyznačuje velmi rozmanitou vegetací a 4/5 rozlohy tvoří především lesní formace. Lze tady rozlišit acidofilní doubravy a hercynské dubohabřiny, které rostou v mozaice s břekovými a smolničkovými doubravami a suťovými lesy svazu Tilio-Acerium (biotop L4 Suťové lesy).

Z nelesních formací jsou v území kvalitně vyvinuty podmáčené pcháčové louky a mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion). Velmi významné jsou acidofilní suché trávníky a vegetace sukulentů a efemér, které se vyskytují na mělkých svažitých půdách v jižní a východní části území. V rozvolněném bylinném patře se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů rostlin včetně orchidejí.

Mezofilní ovsíkové louky jsou také kvalitně vyvinuty u vstupu v severní části území.

Velmi významná je i vzrostlá nelesní zeleň, která se na ploše vyskytuje a která je potenciálním místem výskytu páchníka hnědého, popř. dalších saproxylických druhů brouků. Zastoupen je zde především buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur) a více druhů lip (Tilia sp. div.) a vrb (Salix sp. div.). Další důležitou částí území a současně významným typem ekosystémů jsou podmáčené pcháčové louky vyvinuté v údolní nivě Kotenčického potoka. Tato niva se rozkládá ve střední části území, mezi svažitými lesy v jižní části území a parkovou výsadbou v centrální části.
Z významnějších druhů se zde vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a bradáček vejčitý (Listera ovata).

V severozápadní části území se na plošinách vyskytují suché acidofilní doubravy asociace Luzulo albidae - Quercetum a dominantní složku těchto porostů tvoří dub zimní (Quercus petraea), který v podrostu doplňuje líska obecná (Corylus avellana), jeřáb muk (Sorbus aria) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Bylinné patro je zastoupeno především na živiny nenáročné druhy trav (např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina)). V porostech se místně vyskytuje příměs nepůvodních druhů dřevin, např. douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris).

Lokalita je zároveň velmi významným kulturně - historickým místem, které je součástí přilehlého dobříšského zámku. V prostoru PP se dále nevyskytují žádné přírodní zdroje.