Přírodní pamítka Dobříšský park se nachází na okraji města Dobříš na katastrálním území Dobříš a jeho ochranné pásmo zasahuje do katastrálního území Dobříš a katastrálního území Stará Huť.
Jedná se o zámecký park v anglickém stylu, který navazuje na dobříšský zámek.
Celková výměra navrženého zvláště chráněného území Dobříšský park, které vymezuje evropsky významnou lokalitu Dobříšský park bez ochranného pásma, je cca 37,15 ha a výměra ochranného pásma činí cca 37,86 ha.
Důvodem územní ochrany je zde z hlediska národního seznamu evropsky významných lokalit - lokalita výskytu páchníka hnědého (
Osmoderma barnabita), který je zde hlavním předmětem ochrany a je vázán na osluněné dutiny nelesní zeleně.
Dalším předmětem ochrany v této lokalitě jsou společenstva hercynských dubohabřin, suťových lesů, středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, suchých acidofilních doubrav, acidofilních suchých trávníků a vlhkých pcháčových luk.
Ze zvláště chráněných druhů živočichů se v území vyskytuje z hmyzu např. tesařík piluna (
Prionus coriarius), tesařík dubinový (
Plagionotus detritus), či zlatohlávek tmavý (
Oxythyrea funesta).
Z obratlovců je významný především výskyt užovky hladké (
Coronella austriaca) a pravidelně pozorované nepůvodní želvy nádherné (
Trachemys scripta elegans), která se vyskytuje v přilehlém Huťském rybníce.
V území se dále vyskytuje velká řada vzácných druhů rostlin např. bělozářka větvitá (
Anthericum ramosum), česnek chlumní (
Allium senescens subsp. montanum), jetel alpínský (
Trifolium alpestre), jetel chlumní (
Trifolium montanum), kakost krvavý (
Geranium sanguineum), lněnka alpská (
Thesium alpinum), ostřice trsnatá (
Carex cespitosa), prorostlík dlouholistý (
Bupleurum longifolium), rozrazil klasnatý (
Pseudolysimachion spicatum), rozrazil rozprostřený (
Veronica prostrata) a smldník jelení (
Peucedanum cervaria).
Současný stav předmětu ochrany je:
Jednou z nejvýznamnějších částí EVL je lipo-jírovcová alej, která lemuje příjezdovou cestu do anglického parku a je tvořena vzrostlými i nově vysazenými jedinci lípy srdčité (
Tilia cordata), l. velkolisté (
Tilia platyphyllos) a jírovce maďalu (
Aesculus hippocastanum). Řada starších jedinců má četné dutiny a hniloby, které představují ideální biotop pro zde se vyskytujícího páchníka hnědého (
Osmoderma barnabita).
Území se vyznačuje velmi rozmanitou vegetací a 4/5 rozlohy tvoří především lesní formace. Lze tady rozlišit acidofilní doubravy a hercynské dubohabřiny, které rostou v mozaice s břekovými a smolničkovými doubravami a suťovými lesy svazu Tilio-Acerium (biotop L4 Suťové lesy).
Z nelesních formací jsou v území kvalitně vyvinuty podmáčené pcháčové louky a mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion). Velmi významné jsou acidofilní suché trávníky a vegetace sukulentů a efemér, které se vyskytují na mělkých svažitých půdách v jižní a východní části území. V rozvolněném bylinném patře se vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů rostlin včetně orchidejí.
Mezofilní ovsíkové louky jsou také kvalitně vyvinuty u vstupu v severní části území.
Velmi významná je i vzrostlá nelesní zeleň, která se na ploše vyskytuje a která je potenciálním místem výskytu páchníka hnědého, popř. dalších saproxylických druhů brouků. Zastoupen je zde především buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (
Quercus robur) a více druhů lip (
Tilia sp. div.) a vrb (
Salix sp. div.). Další důležitou částí území a současně významným typem ekosystémů jsou podmáčené pcháčové louky vyvinuté v údolní nivě Kotenčického potoka. Tato niva se rozkládá ve střední části území, mezi svažitými lesy v jižní části území a parkovou výsadbou v centrální části.
Z významnějších druhů se zde vyskytuje prstnatec májový (
Dactylorhiza majalis) a bradáček vejčitý (
Listera ovata).
V severozápadní části území se na plošinách vyskytují suché acidofilní doubravy asociace Luzulo albidae - Quercetum a dominantní složku těchto porostů tvoří dub zimní (
Quercus petraea), který v podrostu doplňuje líska obecná (
Corylus avellana), jeřáb muk (
Sorbus aria) a ptačí zob obecný (
Ligustrum vulgare). Bylinné patro je zastoupeno především na živiny nenáročné druhy trav (např. metlička křivolaká (
Avenella flexuosa), kostřava ovčí (
Festuca ovina)). V porostech se místně vyskytuje příměs nepůvodních druhů dřevin, např. douglaska tisolistá (
Pseudotsuga menziesii) nebo šeřík obecný (
Syringa vulgaris).
Lokalita je zároveň velmi významným kulturně - historickým místem, které je součástí přilehlého dobříšského zámku. V prostoru PP se dále nevyskytují žádné přírodní zdroje.