CZ EN
HLEDAT  
Natura 2000

Profil místa

PP Choryňská stráž

Země: Česká republika

Typ oblasti: Přírodní památka
Kód dle IUCN: IV - řízená rezervace

Rozloha: 8.00 ha

Datum vyhlášení: 22.2.1999

Základní údaje

Seznam krajů a okresů:
  Vsetín, Zlínský kraj - výměra 8,35ha

Důvod ochrany: Louky s teplomilnými prvky fauny a flóry, přirozené sukcese původního dubového lesa
PP Choryňská stráž tvoří extenzivní sad, květnaté louky a drobné porosty dřevin včetně dubového lesíku na jižní a jihovýchodní stráni s teplomilnými prvky fauny a flory s výskytem zvláště chráněných druhů a ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa s typickou květenou.

Geologie

Podklad je tvořen flyšovými usazeninami, pískovci a slepenci strážského typu (paleocén, eocén) ždánicko-podslezské jednotky.

Botanika

Výslunné stráně s květnatými loukami, extenzivním sadem, rozptýlenou zelení a dubovým lesíkem hostí řadu teplomilných druhů rostlin. Větší část území tvoří luční porosty svazu Arrhenatherion a přepásaných trávníků svazu Cynosurion s výskytem ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), chrpou luční (Centaurea jacea), řebříčkem obecným (Achillea millefolium), trojzubcem poléhavým (Danthonia decumbens), violkou psí (Viola canina), vítodem obecným (Polygala vulgaris) a zvonkem rozkladitým (Campanula patula).
Objevují se zde i prvky vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, např. sveřep vzpřímený (Bromus erectus), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice chabá (Carex flacca), vítod chocholatý (Polygala comosa). Orchideje jsou na lokalitě zastoupeny vstavačem mužským znamenaným (Orchis mascula subsp. signifera) a vstavačem kukačkou (Orchis morio). Dále zde roste např. čistec přímý (Stachys recta), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), modřenec chocholatý (Muscari comosum), ostřice oddálená (Carex distans), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), smldník jelení (Peucedanum cervaria), smolnička obecná (Lychnis viscaria). Poměrně vzácně se lze setkat se zárazou z okruhu zárazy alsaské (Orobanche alsatica), která parazituje na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a klinopád obecný (Clinopodium vulgare), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium).
Stromové patro tvoří pozměněné lesní porosty náležející do svazu Carpinion s dubem letním (Quercus robur), habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Je zde také pěkná ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa. Dále tu roste bříza bělokorá (Betula pendula) javor klen (Acer pseudoplatanus) a topol osika (Populus tremula), v extenzivním ovocném sadu třešně, jabloně a slivoně švestky, z keřů pak hlohy (Crataegus sp.), růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa), líska obecná (Corylus avellana), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a janovec metlatý (Cytisus scoparius).

Zoologie

Početně zastoupeni jsou především bezobratlí, z motýlů např. otakárek fenyklový (Papilio machaon). Z obratlovců zde hnízdí řada druhů ptáků, např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus) budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), červenka obecná (Erithacus rubecula), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus) a vrabec polní (Passer montanus), v bezprostředním sousedství pak koroptev polní (Perdix perdix) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor).

Využití

Již od počátků středověkého osídlování byla lokalita mimo jiné využívána jako vihohrady, nebo ovocný sad a pastvina.

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře