CZ EN
HLEDAT  
Natura 2000

Profil místa

Země: Česká republika

Typ oblasti: Národní přírodní rezervace
Kód dle IUCN: IV - řízená rezervace

Rozloha: 92.91 ha
Nadmořská výška: 715 - 1315 metrů nad mořem

Datum vyhlášení: 4. 7. 1956

Základní údaje

Rezervace se nachází na západních svazích nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd – Lysé hory (1324 m n. m.). Území je chráněno od r. 1956, v roce 2000 byla rezervace zvětšena na současnou rozlohu 92,91 ha. Předmětem ochrany jsou přirozená lesní společenstva, která zde vytvářejí gradient od květnatých bučin v údolí Mazáku, přes smrkové bučiny v horní části úbočí, až po papratkovou smrčinu pod vrcholem Lysé hory.

Geologie

Podle geomorfologického členění je lokalita součástí subprovenience Vnějších Západních Karpat oblasti Západních Beskyd, celku Moravskoslezských Beskyd a podcelku Vysokohorské pahorkatiny. Z hlediska geologického je území součástí středního oddílu godulských vrstev, tvořených hrubě rytmickým flyšem a glautonickými pískovci, na západních svazích Lysé hory je odkryto frýdecké souvrství slezské jednotky. Velmi prudké svahy v oblasti zdrojnic potoka Mazáku jsou rozřezány stržemi o značném spádu. Části svahů jsou překryty balvanitým pláštěm, místy s kamennými moři. Vrcholové oblasti nad 1000 m n. m. charakterizuje asociace horských podzolů s vysokým podílem hrubé frakce. Na ostatní ploše převažují hnědé lesní půdy, v celém profilu písčitohlinité až kamenité, dobře provzdušněné, v zářezech potoků vystupují skalky karpatského flyše.

Flóra

Převažují květnaté bučiny, kde hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), příměs tvoří javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba), která však v posledních letech rychle ustupuje. Součástí bylinného patra je kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Ve výškách nad 800 m n.m. se zvyšuje zastoupení smrku, který je ve výškách nad 1000 m již hlavní dřevinou a až k vrcholu je provázen jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia).
Z genetického hlediska je zdejší populace původního horského ekotypu smrku velmi cenná. Dominantním druhem bylinného patra je papratka horská (Athyrium distentifolium), subdominanty tvoří třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý a (Oxalis acetosella).
Dalšími druhy podrostu jsou např. podbělice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium).



Fauna

Odlehlé a těžko přístupné území je útočištěm mnoha živočichů, velmi početně jsou zastoupeni bezobratlí, především různé druhy hmyzu vázané na pralesovité smrkové porosty a odumřelé trouchnivějící stromy. Z obojživelníků se vyskytují mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z obratlovců jsou nejpočetněji jsou zastoupeni ptáci. Na území NPR hnízdí např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ve starých doupných stromech datel černý (Dryocopus martius), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), krutihlav obecný (Jynx torquilla), kalous ušatý (Asio otus), puštík obecný (Strix aluco) a vzácný puštík bělavý Strix uralensis). Již jen velmi vzácně se vyskytuje tetřev hlušec (Tetrao urogallus).
Oblast Lysé hory je součástí biotopu silně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx).


Čtverce síťového mapování ?

6476

Odkazy a literatura

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře