Termín

(pohlavní) odlišné znaky samce a samice (např. kusadla u brouka roháče)

Dimorfismus neboli dvojtvárnost je termín jímž se označuje odlišný vzhled dvou živočichů téhož druhu. Rozlišujeme několik druhů dimorfismu, někdy se vzhledem liší samec od samic (pohlavní dvojtvárnost), mládě od dospělých (věková dvojtvárnost) nebo zbarvení téhož zvířete v různých ročních obdobích (sezónní dvojtvárnost). Odlišné zbarvení samce a samice se označuje jako pohlavní dichroismus.

Pohlavní dvojtvárnost je vyjádřena tzv. druhotnými pohlavními znaky (velikost těla, odlišné zbarvení, velikost a tvar rohů u kopytníků těla, přítomnost parohů u jelenů, hřívy u lvů…). U ptáků bývají samci často pestřeji zbarvení (páv, bažant, hýl, kachna divoká), mívají jiný tvar těla (hřebínek, ostruhy i celkový vzhled u kohouta a slepice), u dravců jsou zase samci menší než samice. Také u plazů se mohou vyskytovat rozdíly ve vzhledu obou pohlaví, obvykle se liší různou velikostí. U celé řady ryb se vyskytují rozdíly ve vzhledu, velikosti i zbarvení obou pohlaví. Také mnoho druhů hmyzu má vyvinutý pohlavní dimorfismus.

Věková dvojtvárnost je rozdíl ve vzhledu mláďata a dospělých jedinců. Často se mláďata (i samci) vzhledem podobají samici (kolouch – laň, lvíče – lvice…). U ptáků se někdy liší nejen mláďata, která jsou porostlá prachovým peřím, ale i nedospělí jedinci, jejichž zbarvení se liší od dospělých (racek, jeřábi, kvakoš). Poměrně často se rozdíly ve vzhledu rodičů a mláďat objevují i u plazů, obojživelníků i u ryb.

Sezónní dvojtvárnost spočívá především v delší a hustší a někdy i odlišně zbarvené srsti u savců v různých ročních obdobích (velbloud, hranostaj, jelen sika, vlci). Také u ptáků se často mění zbarvení téhož jedince v závislosti na roční době (kachny, potápky, bělokur, špaček).