Adhezní pasti (lepicí pasti)
V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu, na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy, je čirá a připomíná kapičky rosy. Odtud pochází název rodu typického nositele těchto pastí - rosnatka (
Drosera).
Kapičky lepkavého sekretu jsou vylučovány buďto přímo na pokožce listů (např. u rodu
Pinguicula) nebo na konci tentakulí.
Tentakule jsou žlaznaté chloupky, které vyrůstají na vrchních a bočních částech listů rostliny, někdy také na řapících, stoncích nebo květních stvolech. Když se drobný hmyz snaží vyprostit, obvykle se nalepí na další kapičky z vedlejších tentakulí. Snahou vyprostit se rovněž stimuluje pohyb těchto chloupků směrem k sobě a v některých případech následně dochází nejen k pohybu tentakul směrem ke kořisti, ale taktéž k pohybu listů. U některých rosnatek (např.
Drosera capensis) může list kořist celou obtočit. Rostlina tak dostane na hmyz větší množství sekretu. Tentakule také mohou produkovat větší množství enzymu než v klidovém stavu.
Z uloveného hmyzu po několika dnech zůstane jen vytrávitelný chitinový skelet. Živiny přestanou proudit do listu, ten se narovná, tentakule se napřímí do původní polohy a list je tak připraven na další kořist. Chitinová kostra však na listu zůstáva.
Adhezní pasti jsou vyvinuty u rodů
Drosera,
Pinguicula,
Drosophyllum a
Byblis.