CZ EN
HLEDAT  

Termín

Další jména

= cytoplazmatická membrána
= plazmalema
= povrchová membrána
Struktura oddělující buňku od svého okolí.

Složení

Základ tvoří fosfolipidová dvojvrstva. Dovnitř dvojvrstvy jsou obráceny hydrofobní části amfipatických molekul. Vnější i vnitřní list se však liší co do zastoupení jednotlivých amfipatických molekul.
Sloučeniny typické pro vnější vrstvu: glykolipidy, sfingomyelin, fosfatidylcholin
Sloučeniny typické pro vnitřní vrstvu: fosfatidylserin, fosfatidylinositol, fosfatidylethanalamin
Mezi molekulami fosfolipidů jsou jako výztuha membrány vklíněny molekuly cholesterolu. V membráně jsou přítomny bílkovinné přenašeče (v některých biomembránách je dokonce větší zastoupení proteinové složky než fosfolipidové, např. vniřní membrána mitochondrií obsahuje až 70% proteinů).

Funkce

Oddělení jednotlivých procesů (=> membránové organely)
Zvětšením plochy se zvětší i funkční plocha
Přechází přes ní informace z vnějšího prostředí
Probíhá přes ní import a export molekul
Umožňuje pohyb a zvětšování buněk (neutrofil se např. pohybuje valením membrány před sebou)

Vlastnosti

Fluidita - je pružná, molekuly se volně pohybují, nejčastěji laterální difuzí (sem tam po rovině membrány) nebo rotují kolem své svislé osy. Zřídka se vyskytne tzv. flip-flop, kdy molekula s jednoho listu membrány přeskočí do druhého. Pro nápravu této chyby slouží enzym flipáza.
Čím jsou hydrofobní konce melekul delší, tím je je membrána rigidnější (a má vyšši bod tání), přítomnost nenasycené vazby v uhlíkovém řetězci hydrofobní části naopak činí membránu fluidnější a bod tání snižuje (vhodné např. pro chladnomilné druhy).
S rigiditou membrány se také zpomaluje laterální difúze proteinů.

Vzhledem ke své fluiditě je mebbrána schopna zaškrcováním tvořit váčky (viz endocytóza/exocytóza), které mohou po buňce transportovat nejrůznější živiny a opět se napojit na jinou membránu stejného původu.

Permeabilita - plazmatická membrána je polopropustná.
Vesměs platí, že čím jsou molekuly látek menší, tím snáz projdou.
Snadný průchod - N2, O2, CO2, NO, benzen
Méně snadný průchod - glycerol, močovina, ethanol
Nesnadný průchod - glukóza, sacharóza, nukleotidy, aminokyseliny
Nepropustná pro ionty (H+, Na+, HCO3-, K+, Mg2+ atd)
Aby se mohly do buňky i ven dostat složitější molekuly a ionty, slouží k tomu tzv. přenašeče, které jsou v membráně ukotveny, podílející se na aktivním či pasivním transportu.
Pro vodu existují v membráně speciální "kanálky".
Autor: McMammal

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému termínu ve slovníku přidat obrázek, text či další názvy a synonyma.

Komentáře