Již více než deset let funguje BioLib díky finanční podpoře kolegy Jaroslava Hrba, který z vlastních zdrojů zajišťuje provoz serveru a platí připojení k internetu, což je částka pohybující se v řádu několika tisíc měsíčně. Další náklady momentálně prakticky nejsou (pominu-li sem tam nákup nějaké literatury) a BioLib vzkvétá hlavně z dobrovolné práce řady administrátorů, fotografů a spousty dalších nadšenců, za což všem patří veliký dík.

Statistiky návštěvnosti BioLibu za měsíc květen 2011 podle nástroje Google Analytics vypadají následovně:

282,434 návštěv
196,013 unikátních návštěvníků
1,748,592 zobrazených stránek

BioLib denně navštíví mezi sedmi až jedenácti tisíc uživateli. Stále stoupající počet návštěvníků se začíná projevovat častějšími výpadky a pomalejšími odezvami stránek. Blíží se čas na inovaci serveru a zajištění kvalitnějšího připojení. To už je však mimo naše finanční možnosti.

Nezisková organizace

BioLib jsem vždy programoval s tím, že přístup k jeho obsahu nebude zpoplatněn ani zahlcen reklamou. Na tomto stále trvám a nepředpokládám, že by se to mělo někdy změnit.

Abychom měli šanci získat přístup ke zdrojům financí, rozhodli jsme, že kolem BioLibu založíme neziskovou organizaci, což by nám mělo umožnit získávat dobrovolné příspěvky, sponzorské dary a žádat o granty. V rámci projektu je to významný krok a rádi bychom proto umožnili uživatelům se k tomuto záměru vyjádřit, či nám dokonce pomoct v některých rozhodnutích (protože problematika neziskových organizací a grantů jde poněkud mimo mne).

V první řadě je třeba rozhodnout, jaká forma neziskové organizace by byla pro BioLib nejvhodnější. Ze všech možností se jako dvě nejvhodnější jeví forma občanského sdružení (dále o. s.) a forma obecně prospěšné společnosti (dále o. p. s.). Z těchto dvou osobně poněkud upřednostňuji tu první, tedy o. s., zejména kvůli snazšímu založení a vedení, protože o. s. je právě tak složité, jak si ho nadefinujeme ve stanovách, kdežto v o. p. s. je předepsaná volba členů, jejich povinnosti a funkční období atp. Dále se domnívám, že forma o. s. je pro naše účely dostačující a desetiletá existence BioLibu zajistí potřebnou důvěryhodnost sdružení, které je jinak vzhledem k relativní jednoduchosti, s jakou je možné ho vytvořit, bráno v porovnání s o.p.s. jako méně seriozní. Pokud by ale někdo dokázal najít důvod, který by mluvil ve prospěch o. p. s., jsem pochopitelně ochotný svůj názor přehodnotit.

Plánujeme zveřejnění a diskuzi k sepsaným stanovám ještě před samotným založením organizace, samozřejmě především konzultaci stanov s případnými budoucími členy sdružení (kterých bude odhadem tak kolem dvaceti převážně z řad správců BioLibu). Počítáme s co největší transparentností zisků a výdajů.

Hlavní činností sdružení by bylo zajistit chod BioLibu a skrze něj poskytovat informační služby z oblasti biologie. Organizace by dále mohla vystupovat jako řešitel či spoluřešitel zakázek a grantů souvisejících s činností BioLibu.

Náklady

Samozřejmě samotným založením organizace výdaje zpočátku spíše vzrostou – bude třeba platit někoho, kdo se bude starat o účetnictví, možná i někoho, kdo bude pro účetního dávat dohromady podklady. Dále někdo bude muset věnovat více času shánění grantů a veškerého papírování a organizace okolo. Další náklady budou, jak už bylo zmíněno, na upgrade serveru a kvalitnější připojení. Nedá se bohužel zatím dopředu odhadnout, jakou měsíční částku budou tyto výdaje představovat.

Také je možné, že časem bude nutné vytvořit užší tým koordinátorů projektu, jejichž činnost bude přesahovat rámec „práce ve volném čase“ a bude dle toho finančně odměněna.

V neposlední řadě se peníze využijí na nákup literatury a na propagaci BioLibu.

Zdroje financí

Na BioLibu by bylo zveřejněno číslo účtu, na které bude možno zasílat finanční dary. Příspěvky by byly naprosto dobrovolné.
Je možné, že se budeme pokoušet sehnat sponzorské dary od větších společností výměnou za označení společnosti jako jednoho z partnerů projektu. Tato skutečnost by byla na BioLibu vyjádřena přítomností loga či dalších informací na vyhrazeném místě stránek (např. spodní část úvodní stránky, informační podstránka o partnerech atd.), nikoliv však formou vtíravé reklamy nebo zobrazováním odkazů a loga na všech podstránkách.

Hlavním zdrojem financí bude asi shánění či spoluúčast na řešení grantů. Nedá se ale odhadnout, jak budeme ve shánění grantů úspěšní a dříve zmíněné dvě možnosti získávání prostředků budou proto důležité jako doplněk pro pokrytí nákladů.

Závěr

Snažil jsem se vysvětlit současnou situaci a naše plány do blízké budoucnosti a budu vděčný za nápady, připomínky či dotazy související s tímto tématem.