Diskuzní místnost
BioLib, z. s.
Správci: Ondřej Zicha
Podle mne je to obecný důsledek doby. Co člověk financoval ze svých zdrojů, najednou nemůže. A když se poohlédne po možnostech kolem, poohlíží se tak najednou kupa lidí. Můžete se omezit a různé výdaje sami škrtnout - s tím obecný problém graduje. Já tak letos škrtnul členství v České botanické společnosti (jíž jsem byl členem od roku 2000) a nezaplatím předplatné Živy, jakkoli by mne to jinak ani nenapadlo. Bude nás určitě více, leč na hůl to takto může dostat třeba jednu společnost a jeden časopis.
Poohlédnout se po grantech a sponzorech jako občanské sdružení Biolib jistě může - ale takových občanských sdruženích se rojí více a mimochodem podpora neziskového sektoru klesá! Typicky podpora dobrovolníků (jejichž činnost se státu vyplácí) http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dobrovolna-ochrana-prirody-statu-setri-desitky-milionu-presto-se-ma-omezovat
Poohlédnout se po grantech a sponzorech jako občanské sdružení Biolib jistě může - ale takových občanských sdruženích se rojí více a mimochodem podpora neziskového sektoru klesá! Typicky podpora dobrovolníků (jejichž činnost se státu vyplácí) http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dobrovolna-ochrana-prirody-statu-setri-desitky-milionu-presto-se-ma-omezovat
Ondřej Zicha [ 06.01.2012 16:18:57 ]: Souhlasím. Na druhou stranu může nastat problém, jak vhodně počet členů omezit jen na ty aktivní.
BTW rád "ze svého mála" přispěji; případně mohu přispět jako sysadmin Linux/BSD, kdyby byl zájem.
BTW rád "ze svého mála" přispěji; případně mohu přispět jako sysadmin Linux/BSD, kdyby byl zájem.
Daniel Čižinský [ 06.01.2012 11:18:59 ]: To je (doufám) něco trochu jiného, my budeme mít sice malý počet členů sdružení a nebudeme vybírat členské poplatky, ale samozřejmě počítáme s tím, že si zařídíme pro sdružení účet u banky a zveřejníme jeho číslo pro posílání dobrovolných příspěvků. Nevím kolik peněz se touto cestou podaří na provoz BioLibu získat a nemyslím si že to bude kdovíjak moc, ale protože si nemyslím, že shánění grantů bude kdovíjak jednoduché a úspěšné, tak doufám že aspoň ten provoz serveru a nějakou administrativu okolo (účetnictví, provoz účtu atd.) by to pokrýt mohlo.
Ondřej Zicha [ 05.01.2012 23:47:23 ]: Otázkou pak ale je, zda pak BioLib nepřijde o možnost spolufinancovat provoz z dobrovolných či dobrovolně povinných příspěvků běžných přispěvovatelů serveru. Neumím odhadnout, jaký objem prostředků by bylo možné vybrat tady, ale třeba na serveru TemaKomora.cz to tak vcelku funguje (zdaleka nepřispěje každý a příspěvky nejsou nijak velké, ale dle mého odhadu to stačí nejméně na provoz serveru).
Daniel Čižinský [ 05.01.2012 21:44:58 ]: Dobrý den, já nechci to občanské sdružení úplně ztotožňovat s celým BioLibem. Sdružení by spíš měla být menší skupina lidí (do dvaceti třeba), kteří budou spíše rozhodovat o způsobech hospodaření, navazování smluv atd., kdežto o tom jaké funkce BioLibu je třeba upravit či dodělat bude dál rozhodovat kdokoliv se k tomu namane, sdružení nesdružení. Jde nám hlavně o to získat pro BioLib právní subjektivitu (a možnost žádat o granty, příspěvky atd.), nikoliv budovat velkou členskou základnu která bude mít hlasovací právo o čemkoliv kolem BioLibu.
Ondřej Zicha [ 17.12.2011 17:54:22 ]:
Vzhledem k tomu, ze vetsina uzivatelu je IMHO zvykla se podilet na praci BioLibu virtualne, nemuze nastat problem s usnasenischopnosti valne hromady?
Vzhledem k tomu, ze vetsina uzivatelu je IMHO zvykla se podilet na praci BioLibu virtualne, nemuze nastat problem s usnasenischopnosti valne hromady?
Návrh stanov BioLib o.s., pokud by to někoho zajímalo:
http://www.biolib.cz/DWN/biolib-os-stano...
Klidně se ptejte, připomínkujte.
http://www.biolib.cz/DWN/biolib-os-stano...
Klidně se ptejte, připomínkujte.
Máme téměř hotové stanovy občanského sdružení, narazili jsme tam ale na takovou zajímavou otázku - sídlo sdružení. Normálně bych udělal sídlo na sebe, což je v Praze, ale kolega Hrb přišel s tím, že řada grantů je zaměřených regionálně a Praha je v tomto prý dost znevýhodňovaná či spíše úplně vyloučena. Na druhou stranu si myslím, že mimopražské sídlo by přineslo řadu problémů (když budu muset všechno kolem sdružení zařizovat na místě sídla) a že by to stejně umožnilo dosáhnout jen na granty příslušného regionu a ještě ne všechny - řada grantů se navíc neorientuje podle sídla sdružení, ale podle místa realizace, což je v případě BioLibu celá ČR. Předpokládám, že granty které by se hodily pro BioLib nikterak regionálně zaměřené nebudou.
Takže by stálo za to prozkoumat o jaké granty se vlastně bude možné ucházet a zda jsou nějak podmíněné sídlem sdružení. Nepomohl by nám někdo s menším průzkumem současné grantové nabídky? Napadá někoho s kým tuto věc konzultovat?
Takže by stálo za to prozkoumat o jaké granty se vlastně bude možné ucházet a zda jsou nějak podmíněné sídlem sdružení. Nepomohl by nám někdo s menším průzkumem současné grantové nabídky? Napadá někoho s kým tuto věc konzultovat?
Dobrý den, držím palce Biolibu a děkuji za spolupráci. Posílám malý tip - Neziskovou organizaci jsem již dvakrát založil a účetnictví nám vedla paní zcela zdarma poté, co jsme jí nabídli odkaz na našich webových stránkách. Ať se daří Aleš Chejn
Ondřej Zicha [ 31.07.2011 16:52:27 ]:
Dobrý večer,
s dovolením bych navrhl:
1)"Hoďte na papír" "základní tezi" co BIOLIB je,co přináší,jakou má sledovanost,jak zviditelní sponzora atd,asi třeba formou reprezentativnější stránky tak,aby to zapůsobilo i na lidi vzdálené přírodě,a určitě pak, nejen já, zkusím získat nějaké známé - adepty sponzorského příspěvku.Ta stránka by se měla nechat vytisknout jako "letáček."
2)Jelikož si platím předplatné Živy,Vesmíru,kupuji si pořád nějaké hezké knížky,tak mi nebude vadit ani dobrovolný příspěvek.Chtělo by to ale nějaký "benifit,"třeba pak moje obrázky označit v rohu malinkým srdíčkem.:-)Študáky bych z toho vynechal.Ať si spoří na objektivy,na lyže,na pivo . . :-)
3)Konec roku,vánoce,přebytky zisku na konci roku ve firmách (snad ne naposledy)se blíží,nejvyšší čas se tomu věnovat.
Dobrý večer,
s dovolením bych navrhl:
1)"Hoďte na papír" "základní tezi" co BIOLIB je,co přináší,jakou má sledovanost,jak zviditelní sponzora atd,asi třeba formou reprezentativnější stránky tak,aby to zapůsobilo i na lidi vzdálené přírodě,a určitě pak, nejen já, zkusím získat nějaké známé - adepty sponzorského příspěvku.Ta stránka by se měla nechat vytisknout jako "letáček."
2)Jelikož si platím předplatné Živy,Vesmíru,kupuji si pořád nějaké hezké knížky,tak mi nebude vadit ani dobrovolný příspěvek.Chtělo by to ale nějaký "benifit,"třeba pak moje obrázky označit v rohu malinkým srdíčkem.:-)Študáky bych z toho vynechal.Ať si spoří na objektivy,na lyže,na pivo . . :-)
3)Konec roku,vánoce,přebytky zisku na konci roku ve firmách (snad ne naposledy)se blíží,nejvyšší čas se tomu věnovat.
Máte můj obdiv! Celý BioLib i jeho tým.
Jako učitelka ho považuji za vynikající zdroj pro výuku i samostatnou práci žáků.
Vysoce oceňuji volný přístup a také to, že odmítáte reklamy.
S možností dobrovolných příspěvků souhlasím. Určitě bych přispěla za sebe, či společně s žáky ze sběru šípků atd... daly by se zapojit školy, nešlo by o horentní sumy, ale žáci by měli pocit, že pomáhají budovat to, co využívají.
Možností by bylo zaslat nějaké částky z projektů škol /škola udělá projekt na mapování biodiverzity okolí školy, na mapování ohrožených druhů, BioLib uveřejní část fotografíí a škola mu přepošle adekvátní částku za zveřejnění a správu těchto fotek, za propagaci své práce atd.../- je to taková vize, ale myslím, že by se školy zapojily, co znám kolegy vyučující přírodopisu, BioLib je běžnou a spolehlivou součástí naší výuky už několik let.
Jinak co se týká projektů velkých firem, nezatracovala bych to. Jen by to chtělo spolupráci s někým, kdo projekty umí napsat a také mít nějakou formu organizace, které jsou tyto granty určeny jak uvádíte. Ze zkušeností doporučuji o.s. ale nemám nic nic ani proti o.p.s., s oběma mám zkušenost, jsem jejich členem, ale o.s. se mi jeví jednodušší.
Možná by stálo za to, připojit se k některé už existující neziskovce?? Něco s ekologickou výchovou?? Tím by odpadly problémy s účetnictvím.
Jinak mezi přírodovědci a ekology (oblast EVVO) je takových lidí hodně, kteří pomohou s napsáním projektu i zadarmo. Jsem ochotná přispět,podílet se, i když v tom nejsem žádný borec, ale pár projektů jsem už realizovala.
Jako učitelka ho považuji za vynikající zdroj pro výuku i samostatnou práci žáků.
Vysoce oceňuji volný přístup a také to, že odmítáte reklamy.
S možností dobrovolných příspěvků souhlasím. Určitě bych přispěla za sebe, či společně s žáky ze sběru šípků atd... daly by se zapojit školy, nešlo by o horentní sumy, ale žáci by měli pocit, že pomáhají budovat to, co využívají.
Možností by bylo zaslat nějaké částky z projektů škol /škola udělá projekt na mapování biodiverzity okolí školy, na mapování ohrožených druhů, BioLib uveřejní část fotografíí a škola mu přepošle adekvátní částku za zveřejnění a správu těchto fotek, za propagaci své práce atd.../- je to taková vize, ale myslím, že by se školy zapojily, co znám kolegy vyučující přírodopisu, BioLib je běžnou a spolehlivou součástí naší výuky už několik let.
Jinak co se týká projektů velkých firem, nezatracovala bych to. Jen by to chtělo spolupráci s někým, kdo projekty umí napsat a také mít nějakou formu organizace, které jsou tyto granty určeny jak uvádíte. Ze zkušeností doporučuji o.s. ale nemám nic nic ani proti o.p.s., s oběma mám zkušenost, jsem jejich členem, ale o.s. se mi jeví jednodušší.
Možná by stálo za to, připojit se k některé už existující neziskovce?? Něco s ekologickou výchovou?? Tím by odpadly problémy s účetnictvím.
Jinak mezi přírodovědci a ekology (oblast EVVO) je takových lidí hodně, kteří pomohou s napsáním projektu i zadarmo. Jsem ochotná přispět,podílet se, i když v tom nejsem žádný borec, ale pár projektů jsem už realizovala.
Ondřej Zicha [ 31.07.2011 16:52:27 ]:
S těmito projekty moc zkušeností nemám, pokud mohu poradit na soukromé dárce bych asi moc nespoléhal (pokud se tedy nenajde nějaký bohatý příznivec Biolibu), bude to zdroj spíš menších a nepravidelných příjmů. Spíše by se chtělo zaměřit na větší firmy, pokud vím tak ČEZ se docela často angažuje v různých "dobročinostech" a možná by se od nich daly získat na tento projekt nějaké finanční prostředky. Informace k jejich grantům jsou zde:
http://www.nadacecez.cz/cs/granty/grantova-pravidla.html
S těmito projekty moc zkušeností nemám, pokud mohu poradit na soukromé dárce bych asi moc nespoléhal (pokud se tedy nenajde nějaký bohatý příznivec Biolibu), bude to zdroj spíš menších a nepravidelných příjmů. Spíše by se chtělo zaměřit na větší firmy, pokud vím tak ČEZ se docela často angažuje v různých "dobročinostech" a možná by se od nich daly získat na tento projekt nějaké finanční prostředky. Informace k jejich grantům jsou zde:
http://www.nadacecez.cz/cs/granty/grantova-pravidla.html
Již více než deset let funguje BioLib díky finanční podpoře kolegy Jaroslava Hrba, který z vlastních zdrojů zajišťuje provoz serveru a platí připojení k internetu, což je částka pohybující se v řádu několika tisíc měsíčně. Další náklady momentálně prakticky nejsou (pominu-li sem tam nákup nějaké literatury) a BioLib vzkvétá hlavně z dobrovolné práce řady administrátorů, fotografů a spousty dalších nadšenců, za což všem patří veliký dík.
Statistiky návštěvnosti BioLibu za měsíc květen 2011 podle nástroje Google Analytics vypadají následovně:
282,434 návštěv
196,013 unikátních návštěvníků
1,748,592 zobrazených stránek
BioLib denně navštíví mezi sedmi až jedenácti tisíc uživateli. Stále stoupající počet návštěvníků se začíná projevovat častějšími výpadky a pomalejšími odezvami stránek. Blíží se čas na inovaci serveru a zajištění kvalitnějšího připojení. To už je však mimo naše finanční možnosti.
Abychom měli šanci získat přístup ke zdrojům financí, rozhodli jsme, že kolem BioLibu založíme neziskovou organizaci, což by nám mělo umožnit získávat dobrovolné příspěvky, sponzorské dary a žádat o granty. V rámci projektu je to významný krok a rádi bychom proto umožnili uživatelům se k tomuto záměru vyjádřit, či nám dokonce pomoct v některých rozhodnutích (protože problematika neziskových organizací a grantů jde poněkud mimo mne).
V první řadě je třeba rozhodnout, jaká forma neziskové organizace by byla pro BioLib nejvhodnější. Ze všech možností se jako dvě nejvhodnější jeví forma občanského sdružení (dále o. s.) a forma obecně prospěšné společnosti (dále o. p. s.). Z těchto dvou osobně poněkud upřednostňuji tu první, tedy o. s., zejména kvůli snazšímu založení a vedení, protože o. s. je právě tak složité, jak si ho nadefinujeme ve stanovách, kdežto v o. p. s. je předepsaná volba členů, jejich povinnosti a funkční období atp. Dále se domnívám, že forma o. s. je pro naše účely dostačující a desetiletá existence BioLibu zajistí potřebnou důvěryhodnost sdružení, které je jinak vzhledem k relativní jednoduchosti, s jakou je možné ho vytvořit, bráno v porovnání s o.p.s. jako méně seriozní. Pokud by ale někdo dokázal najít důvod, který by mluvil ve prospěch o. p. s., jsem pochopitelně ochotný svůj názor přehodnotit.
Plánujeme zveřejnění a diskuzi k sepsaným stanovám ještě před samotným založením organizace, samozřejmě především konzultaci stanov s případnými budoucími členy sdružení (kterých bude odhadem tak kolem dvaceti převážně z řad správců BioLibu). Počítáme s co největší transparentností zisků a výdajů.
Hlavní činností sdružení by bylo zajistit chod BioLibu a skrze něj poskytovat informační služby z oblasti biologie. Organizace by dále mohla vystupovat jako řešitel či spoluřešitel zakázek a grantů souvisejících s činností BioLibu.
Také je možné, že časem bude nutné vytvořit užší tým koordinátorů projektu, jejichž činnost bude přesahovat rámec „práce ve volném čase“ a bude dle toho finančně odměněna.
V neposlední řadě se peníze využijí na nákup literatury a na propagaci BioLibu.
Je možné, že se budeme pokoušet sehnat sponzorské dary od větších společností výměnou za označení společnosti jako jednoho z partnerů projektu. Tato skutečnost by byla na BioLibu vyjádřena přítomností loga či dalších informací na vyhrazeném místě stránek (např. spodní část úvodní stránky, informační podstránka o partnerech atd.), nikoliv však formou vtíravé reklamy nebo zobrazováním odkazů a loga na všech podstránkách.
Hlavním zdrojem financí bude asi shánění či spoluúčast na řešení grantů. Nedá se ale odhadnout, jak budeme ve shánění grantů úspěšní a dříve zmíněné dvě možnosti získávání prostředků budou proto důležité jako doplněk pro pokrytí nákladů.
Statistiky návštěvnosti BioLibu za měsíc květen 2011 podle nástroje Google Analytics vypadají následovně:
282,434 návštěv
196,013 unikátních návštěvníků
1,748,592 zobrazených stránek
BioLib denně navštíví mezi sedmi až jedenácti tisíc uživateli. Stále stoupající počet návštěvníků se začíná projevovat častějšími výpadky a pomalejšími odezvami stránek. Blíží se čas na inovaci serveru a zajištění kvalitnějšího připojení. To už je však mimo naše finanční možnosti.
Nezisková organizace
BioLib jsem vždy programoval s tím, že přístup k jeho obsahu nebude zpoplatněn ani zahlcen reklamou. Na tomto stále trvám a nepředpokládám, že by se to mělo někdy změnit.Abychom měli šanci získat přístup ke zdrojům financí, rozhodli jsme, že kolem BioLibu založíme neziskovou organizaci, což by nám mělo umožnit získávat dobrovolné příspěvky, sponzorské dary a žádat o granty. V rámci projektu je to významný krok a rádi bychom proto umožnili uživatelům se k tomuto záměru vyjádřit, či nám dokonce pomoct v některých rozhodnutích (protože problematika neziskových organizací a grantů jde poněkud mimo mne).
V první řadě je třeba rozhodnout, jaká forma neziskové organizace by byla pro BioLib nejvhodnější. Ze všech možností se jako dvě nejvhodnější jeví forma občanského sdružení (dále o. s.) a forma obecně prospěšné společnosti (dále o. p. s.). Z těchto dvou osobně poněkud upřednostňuji tu první, tedy o. s., zejména kvůli snazšímu založení a vedení, protože o. s. je právě tak složité, jak si ho nadefinujeme ve stanovách, kdežto v o. p. s. je předepsaná volba členů, jejich povinnosti a funkční období atp. Dále se domnívám, že forma o. s. je pro naše účely dostačující a desetiletá existence BioLibu zajistí potřebnou důvěryhodnost sdružení, které je jinak vzhledem k relativní jednoduchosti, s jakou je možné ho vytvořit, bráno v porovnání s o.p.s. jako méně seriozní. Pokud by ale někdo dokázal najít důvod, který by mluvil ve prospěch o. p. s., jsem pochopitelně ochotný svůj názor přehodnotit.
Plánujeme zveřejnění a diskuzi k sepsaným stanovám ještě před samotným založením organizace, samozřejmě především konzultaci stanov s případnými budoucími členy sdružení (kterých bude odhadem tak kolem dvaceti převážně z řad správců BioLibu). Počítáme s co největší transparentností zisků a výdajů.
Hlavní činností sdružení by bylo zajistit chod BioLibu a skrze něj poskytovat informační služby z oblasti biologie. Organizace by dále mohla vystupovat jako řešitel či spoluřešitel zakázek a grantů souvisejících s činností BioLibu.
Náklady
Samozřejmě samotným založením organizace výdaje zpočátku spíše vzrostou – bude třeba platit někoho, kdo se bude starat o účetnictví, možná i někoho, kdo bude pro účetního dávat dohromady podklady. Dále někdo bude muset věnovat více času shánění grantů a veškerého papírování a organizace okolo. Další náklady budou, jak už bylo zmíněno, na upgrade serveru a kvalitnější připojení. Nedá se bohužel zatím dopředu odhadnout, jakou měsíční částku budou tyto výdaje představovat.Také je možné, že časem bude nutné vytvořit užší tým koordinátorů projektu, jejichž činnost bude přesahovat rámec „práce ve volném čase“ a bude dle toho finančně odměněna.
V neposlední řadě se peníze využijí na nákup literatury a na propagaci BioLibu.
Zdroje financí
Na BioLibu by bylo zveřejněno číslo účtu, na které bude možno zasílat finanční dary. Příspěvky by byly naprosto dobrovolné.Je možné, že se budeme pokoušet sehnat sponzorské dary od větších společností výměnou za označení společnosti jako jednoho z partnerů projektu. Tato skutečnost by byla na BioLibu vyjádřena přítomností loga či dalších informací na vyhrazeném místě stránek (např. spodní část úvodní stránky, informační podstránka o partnerech atd.), nikoliv však formou vtíravé reklamy nebo zobrazováním odkazů a loga na všech podstránkách.
Hlavním zdrojem financí bude asi shánění či spoluúčast na řešení grantů. Nedá se ale odhadnout, jak budeme ve shánění grantů úspěšní a dříve zmíněné dvě možnosti získávání prostředků budou proto důležité jako doplněk pro pokrytí nákladů.