CZ EN
HLEDAT  

Diskuzní místnost

<< Zpátky do seznamu diskuzních místností

Otázky autorům BioLibu CZ

Správci: Ondřej Zicha, Jiří Novák

*
*
? * Zadejte pomocí číslice slovo devět:

* Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.

Zde se můžete ptát na cokoliv spojeného s BioLibem, rádi vám odpovíme

 

 
Záznam 1 až 20 z 276  
[1] 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Ondřej Zicha   [12.12.2021 21:51:52]
[Odpovědět]
Jaromil Hrubý [ 05.12.2021 19:51:11 ]: Dobrý den, to záleží na více okolnostech - kde se o grant žádá a jaké jsou podmínky na spoluúčast (někde je spoluúčast i nulová), o kolik se žádá (tím vyšší bývá případná spoluúčast) a na co se konkrétně peníze žádají. Bohužel jsme za ta léta zjistili, že na BioLib jako takový se peníze dostat nedají - není to nic nového, je to něco, co tu běží dvacet let a vzniklo to zadarmo, byť společným úsilím spousty lidí. Další problém je, že vlastně ani pořádně neumíme o granty žádat a řádně je vést, nemáme s tím zkušenosti (krom pár neúspěšných žádostí) a nemáme na to čas. Největší naděje je pro nás zúčastnit se nějakého projektu jako spoluřešitel s nějakou např. univerzitou, před pár lety jsme něco takového realizovali s Masarykovou univerzitou, ale teď zas nic na obzoru není. Z části je to kvůli našim časovým možnostem (na BioLibu se všichni podílíme vedle zaměstnání), z části asi není zájem těch univerzit, raději si dělají vlastní projekty a nechtějí být závislí na spoluřešiteli. A tak bohužel BioLib dál běží na starém serveru s nepříliš rychlým připojením a my s tím zatím neumíme nic udělat.
Jaromil Hrubý   [05.12.2021 19:51:11]
[Odpovědět]
Dobrý večer,
rád bych se zeptal, možná to vyzní špatně, kolik je potřeba finančních prostředků k tomu, aby BioLib získal grant?
Předem děkuji za odpověď.
Ondřej Zicha   [15.09.2021 14:41:43]
[Odpovědět]
Michal Plešinger [ 15.09.2021 14:11:12 ]: Dobrý den, kolegy mykology by to možná zajímalo, můžete ho zatím prosím aspoň vyfotit z více stran a poslat na ondrej.zicha@gmail.com? Pokusím se odpovědět dříve než vyprší minimální trvanlivost, aby bylo možné exemplář případně použít do smaženice.
Michal Plešinger   [15.09.2021 14:11:12]
[Odpovědět]
Dobrý den,

asi jsem našel vzácný druh Křemenáče (Leccinum Percandidum/Roseotinctum), bohužel jsem ho utrhl, nevěda, že patří do seznamu kriticky ohrožených druhů, má smysl ho evidovat a zaznamenat?

Díky s pozdravem,

Plešinger.

PS: Příště už ho sbírat nebudu
Ondřej Zicha   [11.01.2021 11:48:24]
[Odpovědět]
Ivo Novák [ 03.01.2021 12:09:43 ]: Dobrý den, poslal jsem Vám email. Z důvodů kovidově-rodinných práce posledních měsíců opravdu poněkud stagnovala, troufal bych si tvrdit, že je to případ i některých dalších správců.
Ivo Novák   [03.01.2021 12:09:43] Příspěvek zodpovězen
[Odpovědět]
Dobrý den,
I když mně to nedělá vůbec žádnou radost, musím bohužel vyjádřit velké rozpaky nad činností správců, zodpovědných za botanicko – dendrologickou sekci BioLibu. Již téměř tři měsíce nefunguje reakce na komentáře. Např. oprava překlepů v českých jménech, oprava neúplných vědeckých jmen v databázi (jména uvedená bez autorit), existence dvojitých taxonů v databázi – to vše jsou přece naprosto triviální a základní věci, které by měly být řešeny bez dlouhých odkladů. O potvrzování národních jmen již raději vůbec nemluvím – některá, mnou řádně ozdrojovaná jména visí v kategorii nepotvrzených jmen již přes dva roky. Abych nekřivdil správcům, prošel jsem o vánočních svátcích alespoň část galerie – bohužel i v tomto případě musím konstatovat, že i v galerii je velké množství obrázků, které mohly být dávno zařazeny jako potvrzené, a i když jsou již delší dobu potvrzené determinace, stále jsou vedeny jako obrázky nepotvrzené či neurčené (v tomto případě nemluvím o obrázcích svých, ale všeobecně). Dlouho se mluví o řešení tohoto neutěšeného stavu v botanicko-dendrologické sekci (část zoologická určitě také nefunguje ideálně, ale ve srovnání s ní mnohem lépe), ale dle mého názoru se v současné době situace radikálně zhoršila – dříve se alespoň reagovalo na komentáře a občas byla potvrzena nějaká národní jména – to se bohužel za poslední tři měsíce téměř neděje. Pokud je činnost BioLibu nastavena tím způsobem, že vše ověřují správci, musí zkrátka vztah mezi přispěvovateli a správci nějakým způsobem fungovat. Možná se mýlím, ale dle mého názoru v botanicko – dendrologické sekci BioLibu prostě z nějakého, mně neznámého důvodu, fungovat v současné době zcela přestal…
Ondřej Zicha   [08.10.2020 23:49:06]
[Odpovědět]
Libuse Adamova [ 08.10.2020 23:17:20 ]: Dobrý den, buď na profilu druhu nebo mapce rozšíření klikněte na odkaz na "Přidat záznam o pozorování", nebo přímo z mapování bezobratlých či Vašeho účtu (ale kvůli mapování se netřeba registrovat) přidejte nový záznam a vyberte mapovaný druh. Ve formuláří pozorování můžete přidat jednu fotografii, po jeho odeslání můžete k záznamu přidávat další.

Drvodělky u nás žijí tři velmi podobné, hodí se proto fotografie ideálně z více úhlů, pokud se zadaří.

Děkujeme!
Libuse Adamova   [08.10.2020 23:17:20]
[Odpovědět]
V sobotu 3.10. jsem v Souvrati (pošta Mostek) u Dvora Králové n.L. vyfotografovala
drnodělku fialovou

Kam a jak bych mohla poslat její fotografii?

Lebrova47
Ondřej Zicha   [07.01.2020 20:07:11]
[Odpovědět]
Kdyžtak seznam povolených tagů jde zde: Povolené HTML tagy (lze je ale použít jen v některých textových polích, označených ikonkou <B>)
Ondřej Zicha   [07.01.2020 20:03:15]
[Odpovědět]
Luboš Chlebicki [ 07.01.2020 19:01:38 ]: Mělo by to jít pomocí značky <sup>horní index</sup>
Luboš Chlebicki   [07.01.2020 19:01:38]
[Odpovědět]
Ondřej Zicha [ 06.01.2020 20:35:20 ]: Ondřej Zicha [ 06.01.2020 20:35:20 ]: Omlouvám se za otravování, ale funguje horní index? Dřív jsem trochu uměl HTML, ale už jsem to pozapomněl. To abych mohl odlišit vlastní výzkum od ostatního (už jsem na to myslel předtím, ale nechal jsem to být).
Ondřej Zicha   [06.01.2020 20:35:20]
[Odpovědět]
Luboš Chlebicki [ 06.01.2020 17:30:18 ]: Dobrý den, hlavní problém je nedostatek času, přestože trávím na BioLibu několik hodin denně vedle zaměstnání, přidaná data se bohužel hromadí na všech frontách. Ono zpracovat přidaný text není jen o pár kliknutích, většinou se snažíme text zakomponovat do existujícího, nebo musíme texty porovnat a ten původní editovat či skrýt. Často taky některé informace z textu zadáváme zvlášť jako informace přidružené k taxonu (např. mezitaxonové vztahy, možné záměny, rozšíření atd.), takže se pak zobrazují i v jiných jazykových verzích BioLibu. Zkrátka je to vždy plno práce, ale nezoufejte, již se do toho pouštím!

Ozdrojování by do budoucna pomohlo, zejména odlišit vlastní pozorování od údajů přejatých z literatury.
Luboš Chlebicki   [06.01.2020 17:30:18]
[Odpovědět]
To je opravdu nutné články ozdrojovat? Ne že bych se tomu divil, ale pak tu není prostor pro vlastní poznatky a je to vlastně druhá Wikipedie:) Věnoval jsem těm článkům asi osm hodin, což je sice hodně málo, ale informacemi v nich jsem si jistý. Většina pochází z příručky Blanokřídli, I. díl: Žahadloví, ze knihy Hmyzí rodiny a státy a z vlastních zkušeností. Těmi "nedostatečně ozdrojovanými články" jsem myslel ty svoje, jinak by to vypadalo jako útok.
Rád se podřídím a ty články si zkopíruji do počítače a smažu, jen bych rád věděl, v čem je vlastně problém. Nedostatek zdrojů? Málo času? Nedůvěra? Díky.
Luboš Chlebicki
Luboš Chlebicki   [04.01.2020 18:02:36]
[Odpovědět]
Dobrý den,
jsem student gymnázia a zajímám se hlavně o společenský hmyz ze skupiny žahadlových (hlavně vosy, jinak mravenci a včelovití). Přišel jsem na BioLib nedávno, systém vos byl již udělaný, ale články o jednotlivých druzích jsou krátké a stručné. Pokusil jsem se napsat detailnější verze pro druhy a několik vyšších taxonů. Nevím jak se to tu dělá, jestli je dobré k taxonům podčeledí a vyšším přidávat ekologii, ale psát u každé vosy stejné základní informace mě nebavilo (stejně jsem to pak dělal, abych nemusel návštěvníky odkazovat ke tribu Vespini...), tak jsem napsal k vosám a pár dalším popisy. Asi hlavní problém je, že články "nejsou dostatečně ozdrojovány", protože stejně asi třetina informací pochází z vlastního výzkumu. Mě na BioLib dostal jeden nesmysl, hledal jsem články o sršni obecné, abych viděl co si lidi myslí, a na BioLibu jsem narazil na informaci, že dělnice sršně měří 17-24 milimetrů. To mě vzalo, tak jsem se přihlásil a zkoušel to opravit, ale nikdo mi můj "vlastní výzkum" nepotvrdil, jelikož v příručkách o hmyzu se tvrdí taky podivné rozměry. Kdyby nic jiného, tak bych rád aby někdo ten nesmysl smazal a dal tam nějakou lepší variantu, když už ne tu moji. Článek sice nepsal žádný laik, ale kdo by měřil z rozmaru všechen hmyz? Odborník má spíše vědění nastudováno z knih, ve kterých je velikost sršně nesmyslná, což je většina příruček...
Díky za ověření, mám tam asi třicet nepotvrzených popisů taxonů...obrázky zanedbat, ty stejně moc nepomůžou. Na status odborníka na skupinu Aculeata, která zde neexistuje a je tu jen Apocrita (štíhlopasí) se asi nedostanu, ale kdyby po mě někdo ty články ověřoval, byl bych vděčný:)
Ondřej Zicha   [30.09.2019 11:55:52]
[Odpovědět]
Milada Gregorová [ 28.09.2019 21:24:09 ]: Dobrý den, na plcha se mi to nezdá. V domech občas žijí myšice křovinné, které si při hledání potravy a prozkoumávání teritoria někdy označují cestu pomocí různých kamínků, větviček a listí. Je možné, že na půdě používá jiné drobné nápadné objekty, ale nezdá se mi, že by se s tím tahala z nějaké velké dálky, spíš by použila to co najde přímo v podkroví.
Milada Gregorová   [28.09.2019 21:24:09]
[Odpovědět]
Dobrý večer,
nepatřím mezi přírodovědce, ale jenom ze zvědavosti - tento týden jsem našla v podkrovní půdičce na podlaze několik kousků skla,kamínky,plastovou kostku a zřejmě myší trus.Bylo to na místě,kam vždy na podzim a zimu dáváme deratizaci myším.
Zajímalo by mě,které zvířátko si nosí takové drobnosti na jedno místo,nikde jsem nenašla něco jako hnízdo. Mohl by to být plch ?

Omlouvám se za obtěžování,ale třebami poradíte a nebo sdělíte adresu někoho, kdo se takovými věcmi zabývá.
S pozdravem Milada Gregorová
Jiří Szekeres   [01.07.2019 17:47:43]
[Odpovědět]
Ondřej Zicha [ 30.06.2019 19:33:08 ]: Děkuji za vyčerpávající odpověď! iNaturalist znám, ale nemám k tomu vhodný mobil. Budu tedy u vysloveně mapovaných druhů upřednostňovat BioLib.
Ondřej Zicha   [30.06.2019 19:33:08]
[Odpovědět]
Jiří Szekeres [ 29.06.2019 20:15:39 ]: Dobrý den, data z mapování na BioLibu se přenáší do nálezové databáze AOPK ČR, opačně ale nikoliv. Na BioLibu se mapují pouze vybrané druhy, pozorování ověřují správci zaměření na konkrétní druhy a jsou přijímaná pouze důvěryhodná pozorování. V nálezové databázi v datech získaných z BioLogu atp. žádná další kontrola neprobíhá, respektive nikoliv okamžitě a u všech druhů, záznamy se kontrolují zpětně, pokud někdo chce data využít, což se ale nestává moc často.

Čili dle mého názoru druhy mapované na BioLibu je vhodnější posílat sem, čímž se dostanou k odborným správcům a pak se přenesou do databáze AOPK, a všechno ostatní posílat přes BioLog. V čemž je ale občas složité se vyznat a zcela chápu, že je lepší používat jen jeden nástroj.

Alternativně lze také využívat šikovnou aplikaci iNaturalist, se kterou se mapuje lépe než s BioLibem i BioLogem, data se snad také jednou za čas přenáší do nálezové databáze AOPK, do BioLibu ale data nejdou.
Jiří Szekeres   [29.06.2019 20:15:39]
[Odpovědět]
Dobrý den,
přispívám občas pozorováním do mapování druhů, víceméně vše, co potkám, pokud vidím, že je o to na BioLibu zájem. Nedávno jsem začal zadávat i do BioLogu AOPK. Jak je to se sdílením dat mezi Vámi a BioLogem? Mám zadávat dvakrát? Musím říct, že bych jinak asi upřednostnil BioLog...
Jinak tedy přeji pěkný den a hodně síly s organizací projektu. (Díky za něj, BioLib je skvělý!)
Andrea Uhlíková   [16.09.2018 08:20:04]
[Odpovědět]
Dekuji, Ondreji, zda se, ze to byla opravdu kutilka asijska. Nastesti jsme s ni vydrzeli cele leto bez etsich obtizi. A kdyz je jen ta jedna generace.....
 
Záznam 1 až 20 z 276  
[1] 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14