Matyáš Leiský [ 07.05.2017 17:48:14 ]: Děkujeme, pozorování jsem přidal do mapování bezobratlých. Jinak pozorování je možné posílat i bez registrace na BioLibu.

Zdraví
Ondřej Z.

Ahoj,

s odkazem na žádost o pomoc s mapováním výskytu blánatky lipové (viz. článek zde: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/blanatka-lipova-podivuhodny-prirustek-v-nasi-faune.pdf), hlásím kolonii této ploštice na pražském Petříně, přímo na kmeni Ústředního stromou republiky (http://www.prazskestromy.cz/stromy/vyznamne-stromy/31-ustredni-lipa-republiky-na-male-strane/).
Pozorování proběhlo 26. dubna 2017.

Přírodě zdar,

Matyáš Leiský

Adéla [ 28.03.2017 11:22:53 ]: Dobrý den, jsou to různé druhy pěnodějek, např. pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) či pěnodějka červená (Cercopis vulnerata) a jiné druhy. V každém pěnovém obalu je ukrytá larva (nymfa) pěnodějky, kterou pěna chrání před predátory a před vyschunutím, zatímco nymfa může v klidu vysávat šťávu z rostliny.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat kdo v lese "slintá na trávu" a proč? Děkuji

Petr [ 10.05.2015 19:53:49 ]: Takový obrat jsem neslyšel, ale je pravděpodobné, že se tím myslí kruhoústí (mihule patří k fosilně nejstarším obratlovcům), paryby a ryby. Naopak někteří obratlovci se do vody dostali až druhotně, poté, co se nějaký čas vyvíjeli na souši, kupříkladu kytovci, mořští hadi atp.

Zdravím, chci se zeptat, kdo patří do původně vodních obratlovců?

Zdravím. Připravuji se na maturitu a v meióze (profázi I) nechápu několik významů, konkrétně rozdíl mezi bivalenty a tetrádami. Chápu to takhle: v S fázi dojde k replikaci DNA a duplikaci chromozomů, aby se mělo nové vlákno DNA kam navázat (teď se tedy v karyoplazmě nachází dvojnásobný počet chromozomů, tudíž 46*2?) . Po G2 fázi přichází M1 fáze, heterotypické dělení, a jako první je profáze. První fáze profáze je leptotén, kde dochází ke spiralizaci chromozomů (furt jsou jednochromatidové, nebo se homologní jednochromatidové spojily v dvouchromatidové pomocí centromer?). Druhá fáze je Zygotén, kde vznikají BIVALENTY (jsou to dva dvouchromatidové chromozomy spojené v místě centromery?). Pak přichází Pachytén, kdy se prvně vyskytuje pojem tetráda, který právě nechápu (prosím o vysvětlení). Dochází ke crossing-overu a výměně fragmentů ramének chromozomů. Pak je Diplotén, kdy se bivalenty rozpojí v místě centromer, ale v místě chiasmat (místo, kde jsou raménka překřížená) spojení trvá. Poslední je Diakinéze, kde se chiasmata přesouvají na konec ramen chromozomů a tetráda má tvar podobný O (teď mě napadá, není tetráda soubor čtyř ramének vzájemně se překrývajících, tím pádem by v diakinézi chromozomy vypadaly jako dvě spojená X -> XX?). Pak už přichází metafáze, kdy nastává konečný rozpad bivalentů a zůstavají jen dvouhromatidové chromozomy.
Chápu to správně? (Jak systém, tak všechny pojmy?)
Předem díky moc za odpověď.

skritok [ 11.01.2015 12:34:17 ]: Ty tři termíny nejsou úplně na stejné úrovni. Velmi zjednodušeně řečeno (a doufám že neplácám nesmysly) je to takhle:

Coleom je tělní dutina, schizocoel a enterocoel jsou typy coelomu, které se liší vznikem při embryonálním vývoji. Schizocoel vznikne z buněk uvolněných mezodermem, které se rozrostou a vytvoří dutinu. Je přítomný u členovců, měkkýšů a kroužkovců. Enterocoel (nebo prostě jen coelom) vzniká vychlípením části embryonálního střeva (prvostřeva nebo také archenteronu), to znamená, že se tam vytvoří taková kapsa, ta se zaškrtí a oddělí. Najdeme ji u ostnokožců a obratlovců.

Na obrázku http://en.wikipedia.org/wiki/File:Protov... je to modré coelom, přičemž horní obrázek ukazuje vývoj dutiny schizocoelní, spodní obrázek vývoj vychlípením archenteronu.

Pseudocoel je vlastně blastocoel, což je tělní dutina mezi mezodermem a endodermem uvnitř blastuly při embryonálním vývoji, která u některých primitivních bezobratlých zůstává i v dospělosti (např. hlísti, vrtejši, vířníci), kdežto u ostatních dochází k vzniku pravého coelomu.

Dobrý den,
mohl bych vás poprosit, jaké jsou hlavní rozdíly mezi a jak vznikají: schizocoel, pseudocoel, coeloem.
Děkuji předem

Alena Ž. [ 27.09.2014 10:16:16 ]:
Dobrý den,
velevrub je mnohem menší, lesklý, má trochu jiný tvar - jeho vrchol VYSTUPUJE NAD horní okraj schránky, zatímco škeble to má všechno +- V JEDNÉ ROVINĚ (to pokud by nešlo porovnat na obrázku rozměry). Pokud byste je měla v ruce ve skutečnosti, tak velevrub má silnostěnnou schránku (škeble má tenkostěnnější, byť je mnohem větší), prázdná schránka velevruba má uvnitř patrné v horní části výrazně zuby a svalové vtisky, zatímco škeble ne.

Dobrý den,
jak poznám na obrázku od sebe škebli rybniční a velevruba nadmutýho? Děkuji

Kateřina [ 21.02.2014 17:13:23 ]: Dobrý den,

pokud myslíte toto:



Jedná se o výtvory hmyzu z čeledi pěnodějkovití (Cercopidae) a příbuzných čeledí. Uvnitř každého útvaru je jedna nymfa (bezkřídlá larva), která saje rostlinnou šťávu a pěnovitý obal který kolem sebe vytváří ji chrání je před predátory a nepřízní počasí, protože udržuje vlhkost a teplo optimální pro její vývoj. Pěnodějky jsou příbuzní křísů a cikád, o něco vzdálenější příbuzní mšic a ploštic.

V angličtině se těmto útvarům někdy říká "cuckoo spit" (kukaččí plivance) a pěnodějkám "spittlebugs" (slinohmyz)
https://www.google.cz/search?q=cuckoo+sp...

Dobrý podvečer, prosím vás víte někdo kdo v lese "slintá na trávu" a proč? Předem děkuju

Helena Tylová [ 14.02.2014 05:44:09 ]: Dobrý den, předpokládál bych, že odvozeně z latinského rodového názvu taraxakologie (taraxacology). Internet sice něco najde, ale příliš rozšířený termín to není.

Dobrý den, nevíte prosím někdo název nauky o pampeliškách? nemohu to nikde na internetu najít děkuji

zdravím, vysvětlil by mi prosím někdo vztahy mezi exkrecí, osmoregulací a homeostází? snažím se tomu přijít na kloub už nějakou chvilku a nemůžu na to přijít. dopracoval jsem se zatím k tomu, že exkrece a osmoregulace jsou prostředky jak dosáhnout homeostázy - stálého vnitřního prostředí ... ale nevím, jak to dát dohromady s osmoregulací - která je podle mě taky o zajištění stálého vnitřního prostředí ... pomůže někdo? :)

Jirka [ 09.04.2013 13:29:59 ]: Myslím, že dospělci se živí nektarem z květů. Pavouky loví pouze jako potravu pro larvy a často se v přírodě dají potkat u kaluží kde sbírají bláto na stavbu jednotlivých hnízd pro larvy.

Snažím se zjistit čím se živí dospělci kutilek. Konkrétně kutilka asijská (Sceliphron curvatum). Nevíte někdo? Jirka

Zdravím,
Je velice komické, jak je zde plné fórum doslovně znějících otázek do naší seminárky... Inu GPdC v Táboře je prostě veliký ústav :-D. Snad tu najdu potřebné odpovědi...

Milada Hanousková [ 01.02.2013 09:33:37 ]: Dobrý den, jsou příbuzné - tabák, blín i rulík patří do stejné čeledi lilkovité, do které patří mimo jiné třeba i lilek brambor, rajče či paprika.