CZ EN
HLEDAT  

Článek

28.10.2007

Invaze v naší přírodě - konečně řešení?

Jiří Jakl
Invazní druhy vyžadují pozornost, kterou nelze omezovat jen na již masově rozšířené problematické druhy či na hledisko ryze vědecké. Díky ČSOP JARO Jaroměř a spolupráci s dalšími servery či médii, včetně BioLibu, by se měl problém rozhýbat. Idea je spojení vědců, úředníků, ochránců přírody, zájmových skupin spojených s hospodářskými i volnočasovými aktivitami (zahradníci, lesníci, včelaři ap.). Důležitá je fungující osvěta, změna odborného přístupu k některým dnes možná ještě ne zjevným a diskutovaným problémům a případné cílené přímé zásahy proti nežádoucím druhům.
Invazní druhy jsou v dané oblasti člověkem zavlečené nepůvodní druhy, které se rychle šíří, potlačují původní rostlinná společenstva, vytlačují populace domácích druhů rostlin a živočichů, degradují je hybridizacemi, vytvářejí monotónní porosty s minimální biodiverzitou a mohou být z pohledu člověka i přímo škůdci či plevely. V českém jazyce existují terminologické potíže se slovy "invazní" a "invazivní", doporučitelné není užívání označení "vetřelecký druh", slang pak ještě přináší "inváky". Terminologické obtíže nejsou zásadní a lze se držet označení "invazní", jak je myšleno v definici programu ČSOP Ochrana biodiverzity.
Sama podstata, proč se tak "krásně" invazní druhy šíří, je předmětem dohadů. Vysvětlení nabízí různé teorie spojené s absencí specializovaných predátorů, s odolností na vlastní nemoci a parazity (na které nejsou odolné domácí druhy), s problematikou, které druhy se na našem území dochovaly a mohly domigrovat po dobách ledových, s globálními změnami klimatu a lepší konkurenceschopností danou vývojem nějaké vlastnosti v původní domovině (což může být i již zmíněná odolnost proti nemocem).

Invazní druhy se k nám dostaly buď bez úmyslného přispění člověka (plzák španělský), nebo člověku "utekly" třeba ze zahrádek (bolševník, netýkavky, křídlatky), nebo člověkem byly do přírody i úmyslně vysazeny s cílem obohacení přírody a možností využití třeba pozdních snůšek pylu (celíky), krmiva pro zvěř (topinambury), produkce dřeva (vejmutovka - další problematické dřeviny jsou původně okrasné, meliorační či včelařské jako pajasan, javorovec či akát) nebo v případě živočichů třeba pro maso (jelen sika, čekáme "doskákání" i obřích "masných" amerických skokanů uteklých ve Francii).

V povědomí širší veřejnosti jsou již druhy jako křídlatky, bolševník či netýkavka žláznatá, další nebezpečné druhy jsou nicméně již známé a je třeba zamezit rozvoji jejich invaze. Proto vznikají invazní seznamy nebezpečných druhů, vyvíjí se metodika jejich efektivní likvidace a přichází se s programy, které problém řeší jak z hlediska lidí a vybavení, tak z hlediska financí apod. Zcela zásadní význam v tuto chvíli hraje především informovanost.

Invazní seznamy

Zcela zásadní věcí je sestavení "invazních seznamů" (resp. "černých listin"), tedy výpisů druhů, jimž je věnovat pozornost ať bráněním jejich šíření, tak i aktivním potlačováním. Při jejich sestavování je nutné mít na mysli, že vytlačit mnohé nepůvodní druhy je nereálné a pokud nevytváří monotónní společenstva na místě jiných vzácných společenstev, neohrožují zachovalé území a druhy původní přírody, prakticky není třeba se jimi zvláště zabývat. Opakem jsou druhy potenciálně i nebezpečné pro lidské zdraví (mechanicky známý bolševník, uvést lze i kolotočník), potenciálně nebezpečné plevele (z živočichů i škůdci) a druhy zkrátka agresivní v souvislosti s domácími ekosystémy či třeba s místy oddychu a vyhledávanými i turisty.

Méně je mnohdy více, proto než zahlcovat veřejnost dlouhým seznamem druhů je třeba k zásahům vytipovat tak pět druhů, proti kterým je nutné opravdu co nejrychleji a nejrazantněji zasahovat a "netříštit síly". Další vytipované druhy mohou být takové, kterým je vhodné bránit alespoň ve výsadbě či únikům do přírody. Po nejrůznějších diskusích se došlo k seznamu uvedeném na stránce Invaze v naší přírodě - invazní seznam rostlin a invazní seznam živočichů. Diskuse nad invazními seznamy budou patrně neustále pokračovat, protože mnoho druhů je potenciálně nebezpečných, nemusely být dosud dovezeny a ukázat "co v nich je". Připomínky jsou vítané, v případě zájmu kontaktujte e-mailem na jarojaromer(na)seznam.cz. Invazní seznamy nejsou dosud nijak přímo "oficiální" jako červené seznamy naopak ohrožených druhů - ty mimochodem konečně AOPK na určitý nátlak oficiálně zavěsila zde.
Impatiens glandulifera - netýkavka žláznatá
Autor: Jiří Novák
Existuje ale i alternativa k invazním seznamům. Je jím obyčejná vlastní všímavost. V případě, že v přírodě uvidíte nějaký monotónní porost krásné květiny, pak taková květina do zahrádky nepatří nebo vyžaduje pozornost z hlediska šíření mimo hranice zahrádky (s velkou pravděpodobností jde o okrasný "uteklý" druh). Líbí-li se mi kytka u známého, stačí si všimnout, zda se ochotně a neudržitelně nešíří i za plotem. Vhodné je nejen si rostlinu nesázet k sobě, ale známého obeznámit s problémem. Podobně mohou pohlížet na problém přímo v terénu třeba úředníci či policisté (šíření nepůvodních druhů do přírody zapovídá i zákon), alespoň do doby prověření a určení rostlin odborníky (eliminuje potřebu znalosti určovacích znaků a jména dané rostliny, nutnost ověřovat, zda je či není v nějakém invazním seznamu).

Co se aktuálně děje

Poměrně výrazné aktivity vyvíjí (ČSOP JARO Jaroměř). Kromě vlastních zkušeností s likvidací invazních druhů v terénu iniciovalo výzvu koncepčního řešení úřadům v Královéhradeckém kraji (podpora 25 neziskových organizací), k problematice vytváří informační stránky Invaze v naší přírodě s cíleně praktickým obsahem pro veřejnost, úřední osoby a ochránce přírody (na stránkách vznikají invazní seznamy, kalendáře, instrukce, nabídky, přehledy), v programu je i větší medializace problému a další osvětová činnost třeba ve školních zařízeních či třeba zahrádkářských organizacích apod. Plodná spolupráce se jeví zejména se sdružením Centaurea (v programu databáze výskytu a atlas invazních druhů). Mezi politiky tématu věnuje pozornost poslanec a botanik Böhnisch, viz filmový příspěvek, stanovisko. Ve světě se přitom vynakládají ohromné prostředky na potlačování invazních druhů, jejich potlačování je věnována značná pozornost a snad každému je v této souvislosti znám problém třeba s králíky v Austrálii.

Na závěr

Obeznamte se s problémem, pomožte šířit povědomí o něm, aktivně se zapojte.

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře


Články