Želatinové hrudky zvané star jelly bývají nejčastěji zaměňovány s černorosolem bezbarvým (Myxarium nucleatum). Ten byl původně řazen do rodu černoro­sol (Exidia), ale na základě DNA analýz byl nově přeřazen do rodu Myxarium, čeleď Hyaloriaceae. Více obrázků na Google.

Druhý černorosol, který bývá houbaři zaměňován za star jelly, je černorosol bělavý (Exidia thuretiana). Více obrázků na Google.

Vzdáleně připomíná star jelly i drobná houba rosolovka houbomilná. Ta byla u nás dříve ve starších publikacích označována za Tremella mycetophila, dnes je uváděna jako Syzygospora mycetophila: obrázek na nahuby.sk. Rosolovka houbomilná vyrůstá na plodnicích stopkovýtrusných hub (odtud pochází její název), a to jak na jejich třeni, tak na klobouku: obrázek. Další obrázky najdete na Google.

Tak jako si může houbař splést tzv. star jelly s některou rosolovkou, může si splést i žabí vajíčka s dřevomorem různotvarým, nazývaným též dřevomor mnohotvarý (Hypoxylon multiforme). Jedná se o dřevokaznou houbu z čeledi dřevnatkovitých, která roste na odumřelých kmenech a pařezech, nebo i větvích listnáčů, přičemž se mnohdy zdá být na první pohled k nerozeznání od shluku černých žabích vajíček. Zde názorný příklad, nebo více na obrázcích na Google.

Záměně želatinové hrudky zvané star jelly s podobnou houbou lze předejít tím, že nalezenou plodnici houby rozřízneme kapesním nožem. Na řezu se ukáže, zda se opravdu jedná o želatinovou hrudku z oviductu žáby (star jelly) bez pevného jádra, k podkladu pouze přilepenou, nebo o houbu s pevným jádrem, přirostlou k podkladu, podobně jako je tomu na fotografii rosolovky průsvitné (Tremella encephala) ze serveru Damyko.

Některé hlenky vytváří v určité fázi růstu pohyblivé stádium zvané plazmódium, ze kterého později vyrůstají plodnice. Plazmódium u některých druhů může laikům připomínat vzhledem i konzistencí star jelly, které je však, na rozdíl od plazmódia, vždy průsvitné. Na trouchnivějícím dřevu lze někdy nalézt plazmódia válečkovek (Ceratiomyxa), viz obrázek na této stránce, nebo fotografie plodnic a plazmódia z Nového Zélandu.

Podobné útvary tvoří i jiné hlenky, např. pěnitka bílá (Mucilago crustacea) - podobnost se star jelly je dobře viditelná na fotografii z této stránky.

Černá žabí vajíčka, která někdy star jelly doprovází, mohou být snadno zaměněna za sporangia hlenky vosnatky červené (Metatrichia vesparium). Více obrázků na Google.

Další hlenka podobná žabím vajíčkům je Chaetosphaerella phaeostroma, opět viz Google.

Sinice jednořadky, např. Nostoc commune, tvoří na zemi bohaté kolonie vzhledově připomínající star jelly, liší se však barvou a konzistencí. Přesto bývají sinice někdy uváděny jako jedno z možných vysvětlení vzniku star jelly.

Mnoho lidí považuje za původce hrudek želé suchozemské plže a skutečně lze v přírodě zastihnout slimáky obtočené kolem něčeho, co star jelly připomíná. Jako všichni plic­natí plži jsou plzáci i slimáci her­mafrodité. Při kopu­laci se oba jedinci po propletení těl vzájemně oplodní, tedy vymění si sperma, které je uloženo v miniaturním váčku nazývaném spermatofor. Snůšku svých oplodněných bílých vajíček pak každý zvlášť ukrývají v nějaké průrvě, nebo je zahrnují zeminou, podobně jako tomu činí hlemýžď zahradní.

Bělavý útvar zachycený na fotografii slimáků popelavých je ale ve skutečnosti jejich pohlavní orgán, někdy také nazývaný „amorův šíp“. Pokud jde pak o jejich kopulaci, o té si může laik učinit alespoň přibližnou představu díky slimákovi největ­šímu (Limax maxi­mus), zvanému též „leopard slug“, jehož kopulaci se podařilo zachytit autorům videodokumentu z produkce BBC.

Vydra říční (Lutra lutra) a norek americký (Neovison vison) při značkování teritoria zanechávají spolu s trusem také drobné hrudky želé vyměšovaného análními žlázami, které se však od "pravého star jelly" liší menší velikostí, zápachem a barvou do žlutohněda až zelena. Přesto je tento sekret (v angličtině "otter jelly") mnohými spojován se vznikem "star jelly".

Tím samozřejmě výčet podobných organismů zdaleka nekončí. Budeme vděční za jakékoliv podněty a fotografie (např. fotografie výtrusů zmíněných hub, lepší fotografie plazmódiových stádií hlenek atd.), díky kterým by bylo možné tento článek dále rozšířit.

A pokud si myslíte, že jste se s fenoménem „Star jelly“ v přírodě setkali, nezapomeňte nám prosím poslat Vaše pozorování do mapování.