V případě želatinových hrudek, spolu s ropušími vajíčky nacházených ve Skotsku na podmáčených loukách, se dosud britským ochráncům přírody nepodařilo určit opeřené predátory, kteří se na tomto pro laiky záhadném fenoménu podílejí. V posledních letech se zvyšující počet nálezů želatinových hrudek, pocházejících z tělní dutiny ropuch, by mohl ve Skotsku, podle názoru místních odborníků, vysvětlovat především zaznamenaný nárůst zdejší populace kání.
Přestože káni lesní (
Buteo buteo) a káni rousnou (
Buteo lagopus) lze zařadit spíše mezi potravní generalisty, neboť jejich potravní spektrum je velmi široké, představuje hraboš polní nebo jiné druhy drobných hlodavců nejdůležitější složku jejich kořisti. Početnost hrabošů v jarním období u nás pak také u kání lesních určuje hnízdní úspěšnost. V oblastech Skotska, které se svým charakterem liší od krajiny ve střední Evropě, je káně v hnízdním období více závislá na pěvcích a zřejmě i na obojživelnících. Ale i u nás může káně lesní s ulovenou žábou odletět na vyvýšená stanoviště, kde kořist v klidu začne požírat. Neboť v obdobích s nižší početností hrabošů se může káně přeorientovat na náhradní zdroje potravy, tedy vedle ptáků i na obojživelníky. Avšak podíl obojživelníků v potravním spektru kání se těžko prokazuje. Nakonec i naši odborníci poukazují na fakt, že v případě plazů a obojživelníků poskytují analýzy vývržků kání zřejmě podhodnocené výsledky, neboť kosti takovéto kořisti bývají káňaty z velké části již natrávené.
Káně rousná (
Buteo lagopus) se u nás v otevřených bezlesých terénech vyskytuje běžně od listopadu do dubna, kdy potom migruje do hnízdišť v severním Rusku a ve Skandinávii. Může tedy u nás žáby lovit jak na jaře v době jejich páření, tak i za pozdního podzimu, kdy se žáby chystají ve skrytu přezimovat. Z jestřábovitých je pak třeba zmínit ještě krahujce obecného (
Accipiter nisus), jenž v lesních porostech uniká naší pozornosti skrytým způsobem života. Občas ho zahlédneme při okraji lesa, kde loví drobné ptáky a menší druhy savců. Je o něm však známo, že příležitostně loví, na rozdíl od mohutnějšího jestřába lesního (
Accipiter gentilis), i některé druhy žab. A zůstává otázkou, nakolik se může v některých případech na fenoménu star jelly kromě kání podílet i moták pochop (
Circus aeruginosus), jehož hlavním lovištěm bývají břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, louky a mokřiny.