Na první pohled by se mohlo zdát, že tzv. hvězdné želé z Velké Británie je to samé co německý Sternenrotz (hvězdný hlen) či Meteorgallerte (meteorické želé). Ve skutečnosti je však za Sternenrotz či Meteorgallerte laiky označováno v Německu několik forem podivného „želé“, nejen různých tvarů a konzistence, ale i různých barev. A aby to nebylo tak jednoduché, mnohdy je Meteorgallerte zaměňováno i s želatinovým houbám podobnými útvary nazelenalé barvy, známým jako Sternenschnaeutzer (Sternschott, Sternschnäuze, Sternenrotz, Sternglugge), které však mezi houby nepatří, neboť jsou bakteriálního původu. Přesněji řečeno, podle mykologů se jedná o sinice (cyanobakterie, např.
Nostoc commune), nenáročné a velmi přizpůsobivé organismy, schopné se rozmnožovat v širokém rozmezí teplot. A pokud mají dostatek minerálních živin, jsou schopné se velmi bohatě pomnožit.
Ze Spojených států pocházejí zprávy o nálezu želatinových útvarů označovaných za star jelly, vyskytujících se na dřevě z tamních lesů. Ve skutečnosti však fotografie takovýchto nálezů ze severoamerických oblastí ukazují zajímavou houbu rosolovku řasotvarou (
Tremella fuciformis), nazývanou „sněžná houba“, nebo „bílá houba“, v Rusku též „stříbrné ucho“ (laikům je známa z polévek v čínských restauracích). Přes její přízvisko „sněžná“ se obecně vyskytuje v teplejších částech světa, kde parazituje na vláknech hub rozkládajících dřevo, přičemž v USA se vyskytuje nejčastěji na Floridě. A není bez zajímavosti, že se v čínských supermarketech tato houba prodává jako Hasma, i když stejným termínem bývají v Číně označovány i sušené vejcovody žab, jinak též zvané sněžné želé, nebo sněžná či zimní žába, v angličtině Chinese Snow Frog. V takovém případě se pak jedná o vejcovody skokana východního (
Rana chensinensis).
V posledních letech zvýšený počet nálezů star jelly ve Skotsku by mohl podle mínění místních odborníků vysvětlovat zaznamenaný nárůst zdejší populace káňat. K tomu více v článku autorů Myles O’Reilly, Nicole Ross, Sarah Longrigg -
Recent observations of “mystery star jelly” in Scotland, na stránkách The Glasgow Naturalist (online 2013) Volume 26, Part 1. V případě pozdně podzimích výskytů hvězdného želé pak britští odborníci vesměs vycházejí z předpokladu, že vyvinutá vajíčka obsahuje tělní dutina žáby již na podzim, aby tak byla žába připravena na jarní páření, ke kterému dochází po té, co se probudí ze zimní letargie.
Vajíčka žab jsou obklopena slizem, kterým se obalují při sestupu vejcovody. Je to ochranná vrstva, která zároveň poskytuje potřebné faktory pro oplození vajíčka spermií. Samička pak ve vodním prostředí klade velké množství jednotlivých vajíček, která jsou při výstupu z kloaky samcem oplodněna. Pokud však vajíčka ještě vejcovody neprošla, a nacházejí se dosud v tělní dutině žáby, je pochopitelné, že vejcovody obsahují sliz, který je charakteristický svou schopností bobtnání a želatinace. Pokud pak z tělní dutiny dravcem roztrhané žáby vyhřeznou vejcovody, žabí sliz při styku s vodou bobtná a vytváří gel, laiky považovaný za legendární “hvězdné želé“. Z fyzikálního hlediska jeví gel nejen vlastnosti kapaliny, ale i pevné látky. Vykazuje schopnost vysokého stupně nabobtnání, jehož hnací silou je míšení a interakce polymerních segmentů s vodou. Při bobtnání mění, jako jiné polymerní gely, mnohonásobně svůj objem, čímž může vyvíjet tlak na stěny vejcovodů. Za běžných podmínek gel jako obal žabího vajíčka nejprve poskytuje zárodkům dočasnou mechanickou ochranu. Ve fázi ukončení vývoje larvy (pulce), jsou pak chemickou cestou rozrušeny vazby, které dosud držely gel pohromadě, čímž gel nakonec zkapalní. Co přesně spouští tyto chemické procesy v případě, kdy gel netvoří obal žabího vajíčka, ale jen hrudky zvané star jelly, ve kterých se žádné žabí zárodky nenacházejí, není dosud známo.
Tedy za žábami produkovaným slizem můžeme i u nás v Čechách hledat původ bělavých želatinových útvarů, podobajících se houbám jako černorosol bělavý (
Exidia thuretiana), kdy rozbor vzorku pod mikroskopem ukázal, že o houby nešlo. Takovéto určení zdánlivě záhadného „želé“ můžeme uvažovat všude tam, kde se vyskytují žáby a jimi se živící opeření dravci jako např. káňata lesní (
Buteo buteo), širší veřejnosti známá pod starším názvem káně myšilov. Více najdete ve článku
Fenomén „Star jelly“: Predátoři žab.