Tvorba názvů rostlin se řídí
Mezinárodním kódem botanické nomenklatury (International Code of Botanical Nomenclature –
ICBN), který stanovuje Mezinárodní botanický kongres. Tento kongres se schází pravidelně každých 6 let a podle potřeby upravuje kód. Jediný platný kód je vždy pouze ten poslední. Kód je závazný (všechny vědecké názvy mu musí být podřízeny) a sestává se ze zásad (obecná pravidla tvorby systému), pravidel (podrobná pravidla tvorby jmen), článků a doporučení. Kód vznikl proto, aby: 1) usnadnil dorozumívání mezi vědci, 2) zabránil zbytečné tvorbě nových jmen pro již pojmenované taxony, 3) ulehčil orientaci v systému. Důležité je, že se kód vztahuje na všechny organismy považované v tradičních systémech za rostliny, tedy nejen pro rostliny (
Plantae), ale i pro houby (
Fungi), sinice (
Cyanobacteria) či fotosyntetizující prvoky (
Euglenoidea). Kód se naopak nevztahuje na tvorbu jmen kultivarů, obchodních či zahradnických názvů.
Zásady kódu:
1) Botanická nomenklatura je
nezávislá na nomenklatuře zoologické a bakteriologické.
2) Každé jméno musí být podloženo tzv.
nomenklatorickým typem.
3) Každá taxonomická skupina musí mít
pouze jedno platné jméno (ostatní jména jsou označována jako
synonyma). Platné publikování musí být zveřejněno v dostupném časopise a musí obsahovat alespoň krátký latinský popis (tzv. diagnózu) nového taxonu.
4) Pojmenování taxonomické skupiny se zakládá na
principu priority uveřejnění.
5) Vědecké jméno jakékoliv taxonomické skupiny je bez ohledu na původ jména považováno za latinské (např. název rodu svída (Swida) pochází z češtiny, ale v souladu s kódem je s ním nakládáno jako s latinským slovem.