CZ EN
HLEDAT  

Článek

18.08.2017

Brouci v domácnostech

Ondřej Zicha
Tento článek by měl sloužit jako orientační přehled brouků, se kterými se dá nejčastěji setkat v lidských obydlích. Najdeme zde nejběžnější druhy, které domácnosti či sklady potravin přímo vyhledávají, ale i druhy, které se v nich vyskytují ne úplně z vlastního přičinění. Tento článek je první část připravovaného cyklu o našich nejznámějších nechtěných (ale i několika vítaných) spolubydlících z říše bezobratlých.
K nejčastějším a nejpočetnějším "spolubydlícím" patří jistě brouci. Některé druhy mohou poškozovat dřevo či textil, jiné znehodnocovat potraviny, některé využívají lidská obydlí pouze jako úkryt či "loviště". Žádný z níže uvedených druhů není jedovatý, nekouše ani nepřenáší žádné nemoci, samozřejmě jako každý hmyz může jejich přítomnost v bytě u některých lidí vyvolávat alergické reakce.

Jsme ochotní vám pomoci s určením nevítaných návštěvníků, ale neptejte se nás prosím jak se kterého hmyzu zbavit. Tento článek by vám měl pouze usnadnit identifikaci některých druhů, s jejich likvidací je často třeba se obrátit na specializované firmy. Občasný výskyt některých z těchto druhů je však domácnostech naprosto běžný a nemusí znamenat velkou pohromu.

U brouků škodících v potravinách často stačí jen zlikvidovat ohnisko napadení, lépe uzavírat nádoby, nenechávat ve spíži na zemi vysypané zbytky mouky, neskladovat dlouhodobě volně například staré pečivo, vlašské ořechy atp. - brouci postupně zmizí sami. Samotné hledání napadených potravin je často malé dobrodružství, na jehož konci často najdete ohnisko zcela mimo nejlogičtější místo, totiž spíž - zkontrolujte dlouhodobě uskladněné suchary a sušenky (i zabalené, některé druhy se dokážou plastovým či papírovým obalem prokousat), pamlsky pro zvířata (včetně "bůvolích kostí" či zrní pro ptáky), sbírku motýlů, častým ohniskem zamoření mohou být hnízda holubů na střeše, mrtvá myš pod podlahou či jiný kostlivec ve skříni.

Kožojedi a rušníci

Velmi často lze v bytech potkat různé kožojedy a příbuzné rušníky. Larvy i dospělci kožojedů se živí (jak už z názvu vyplývá) hlavně kůží a kožešinami, dále vlněnými látkami, ale nepohrdnou ani některými potravinami.

Menší druhy kožojedů rodu Attagenus a zástupce rušníků (Anthrenus) lze najít skoro v každé domácnosti, i sebečistší. Dospělí brouci přilétají otevřeným oknem a kladou v bytech vajíčka, larvy najdeme nejčastěji pod koberci a pod nábytkem, kde se živí zbytky kůže a chlupů, mrtvým hmyzem atp. Potraviny napadají spíše jen vzácně při přemnožení. Zatímco dospěli rušníci žijí převážně na květech, jejich larvy mohou být velký problém pro sbírky přírodnin, napadají zejména krabice s hmyzem, ale i herbáře či vycpaná zvířata. Nejběžnější druhy v ČR jsou kožojed Attagenus smirnovi, kožojed skvrnitý (Attagenus pellio) a kožojed temný (Attagenus unicolor), z rušníků potom rušník muzejní (Anthrenus museorum), rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae) a rušník diviznový (Anthrenus verbasci).

Velký druh (7 - 9 mm) kožojed obecný (Dermestes lardarius) a několik jeho příbuzných druhů z tohoto rodu může způsobit velké škody v dlouhodobě uskladněných kožešinách, ale třeba i vycpaných zvířatech atp., avšak v domácnostech se vyskytují zřídkakdy.

Červotoči a vrtavci

Každý majitel dřevostavby či starého nábytku má hrůzu z červotočů. V ČR jich žije mnoho druhů, nejčastější je červotoč pronikavý (proužkovaný) (Anobium punctatum), červotoč kostkovaný (Xestobium rufovillosum) a červotoč hlavatý (umrlčí) (Hadrobregmus pertinax). Červotoči napadají staré suché dřevo, jejich aktivitu lze odhalí přítomnost hromádek jemných čerstvých drtinek vysypaných z napadeného dřeva.

Oproti tomu larvy červotoče chlebového (spížního) (Stegobium paniceum) napadají pouze potraviny, nejčastěji staré suché pečivo - rohlíky přichystané na strouhanku či starý chleba schovaný pro koně je častou líhní těchto brouků. Napadá ale i těstoviny, rýži, sušenky, bylinky, psí suchary, nepohrdne ani kůží či starým papírem. Napadené potraviny je nutné vyhodit, všechno pečlivě uzavírat, zařídit, aby ve spíži nebyly na zemi drobky, ve kterých by larvy mohly přežívat a napadat další potraviny, červotoč většinou potom rychle zmizí.

Vrtavci jsou někdy řazeni jako podčeleď červotočů, často je najdeme v blízkosti lidských obydlí - ve stodolách, na půdách, v chlévech. V podkrovních bytech nebo na statcích se často masově šíří z ptačích hnízd, holubníků a chlévů. Larvy se živí nejrůznějšími rostlinnými i živočišnými zbytky, v domácnostech mohou napadat různé potraviny, ale i textil, kůži, slaměné výrobky, starý papír atp. V ČR žije několik druhů, v blízkosti lidských obydlí je nejhojnější vrtavec zhoubný (Ptinus fur) a vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus). Zajímavý a netypicky vypadají je vrtavec průsvitný (Gibbium psylloides), který připomíná spíše roztoče než brouka.

Potemníci, lesáci a korovníci

Mezi nejznámější škůdce potravin patří jistě brouci z čeledi potemníkovití (Tenebrionidae), jmenovitě potemník moučný, (Tenebrio molitor) potemník hnědý (Tribolium castaneum), nebo podobný potemník skladištní (Tribolium confusum). Potemníci nejčastěji napadají zásoby zrní, ale i mouky a moučných výrobků, jejich larvám se lidově říká "mouční červi". Pro jejich snadný chov se často používají jako krmivo pro některá terarijní zvířata, larvy však mají využití i v kuchyni.

Ve sklepích, stodolách a stájích lze někdy potkat velký druh brouka jménem smrtník obecný (Blaps mortisaga). Rodové jméno je odvozeno ze staré lidové pověry, podle které tento brouk věští smrt, jinak je ale tento brouk i jeho larvy zcela neškodný, jeho larvy se živí tlejícími zbytky rostlin a živočichů.

Většina druhů z čeledí lesákovití (Silvanidae) a kornatcovití (Trogossitidae) žije pod kůrou starých či padlých stromů. Najdeme ale mezi nimi i několik domácích škůdců - lesáka skladištního (Oryzaephilus surinamensis) či příbuzného lesáka Oryzaephilus mercator. Oba druhy napadají ve skladech poškozená zrna obilí, v domácnostech například ovesné vločky, mouku či různé ořechy. Kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus) je důležitý škůdce ve skladech obilí, v domácnostech ho najdeme jen vzácně.

Tesaříci

Larvy tesaříků se ve dřevě vyvíjí i několik let, většinou se do staveb dostanou už se dřevem, zejména pokud se jedná o masivní, chemicky neošetřené kusy dřeva. Pokud tesaříky v dřevostavbách potkáte, nemusí se jednat o jedince, kteří vám přiletěli sežrat střechu nad hlavou - nejčastěji jde o brouky čerstvě vykuklené z dřeva napadeného už v lese či ve skladu, přičemž velmi často se nemusí jednat o trámy, ale o palivové dřevo.

Do několik let starého dřeva použitého ve stavbě kladou tesaříci vajíčka jen vzácně, s výjimkou druhu tesařík krovový (Hylotrupes bajulus), jehož larvy jsou schopné požírat i zcela suché dřevo, byť to pak zpomaluje vývoj larvy, která se může vyvíjet i deset let a vyvrtá o to více chodbiček. Přítomnost larev prozradí hromádky pilin u výletových otvorů, jejich chroupání je často slyšet pouhým uchem. Napadá nejčastěji smrkové, borové či modřínové dřevo.

Mezi další druhy často přítomné v čerstvém stavebním či palivovém dřevě patří tesařík fialový (Callidium violaceum) či tesařík skladištní (Phymatodes testaceus). V domácnostech se nejčastěji dají potkat v zimě, kdy se předčasně líhnou ze dřeva připraveného na topení.

Nosatci a zrnokazi

Mezi nosatce (Curculionidae) patří řada hospodářsky významných škůdců zemědělských plodin. Několik druhů ale napadá i obilí či jiné suché plodiny.

V rýži si z obchodu občas můžeme nechtěně přinést pilouse rýžového (Sitophilus oryzae). Příbuzný pilous černý (Sitophilus granarius) napadá hlavně obilí, podobně pilous kukuřičný (Sitophilus zeamais) zásoby kukuřice.

Podobně můžeme v luštěninách z brouků čeledi Bruchidae najít druhy zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus), zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) či zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus). Všechny tyto druhy jsou ale časteji vázané na sklady zemědělských plodin, spíše než na domácnosti.
Slunéčko asijské (Harmonia axyridis) je invazní druh slunéčka, který v přírodě utlačuje původní druhy. Přímo v domácnostech neškodí, na podzim však dospělci hledající vhodné místo k přezimování často v mnohatisícových houfech naletují na okna, balkony atp., kde tuší příjemnější podmínky než ve skalních puklinách a listí jako třeba slunéčko sedmitečné.

Pestrokrovečník domácí (Opilo domesticus) je naopak druh užitečný. Vyskytuje se často společně s tesaříkem krovovým či jinými dřevokaznými druhy ať už ve stavebním, či palivovém dřevu, kde jak dospělci tak larvy tohoto pestrokrovečníka pronásledují larvy škůdců.

Častí hosté do domů jsou různí střevlíci. Tito většinou draví brouci jsou aktivní hlavně v noci, přičemž ráno hledají tmavé místo kde přečkat den a mohou se při tom často nechtěně dostat oknem do sklepa či vlézt pode dveřmi do domu - takto lze potkat například velké střevlíky rodu Carabus. Jiné druhy nalétávají na světlo, např. kvapník plstnatý (Pseudoophonus rufipes) či různé druhy rodu Amara.

Na úvodním obrázku je brouk kožojed skvrnitý od autora Josefa Dvořáka.

Možnosti podílení se na BioLibu

Komentáře - 1


Články