Asio otus otus - Evropa mimo nejsevernějších oblastí, navazuje široký pás středem Asie až do Japonska a sever Afriky.
Asio otus canariensis - endemit Kanárských ostrovů.
Asio otus wilsonianus - jižní polovina Severní Ameriky.

Délka: 31-37 cm.
Rozpětí: 86-98 cm
Hmotnost: M 177-350 g, F 240-490 g.

Kalous ušatý je pták veliký jako holub hřivnáč. Má oválný obličej a bílé peří v závoji kolem očí tvoří písmeno X. Dlouhá pera kolem uší a žlutočervené oči. Samice jsou na přední straně těla nepatrně tmavější. Let je tichý, v letu se pozná podle silné hlavy, dlouhých štíhlých křídel a pomalých křídelních úderů. Ve dne odpočívá v korunách stromů a za kořistí létá při stmívání. V zimě často žije pospolitě. Jsou známa pravidelná nocoviště (parky a hřbitovy), kde přes den na stromech přespává větší množství ptáků.
Hlas - Samec: poměrně tiché, monotónně se opakující „hú“, v toku (únor - duben) klape zobákem a tleská křídly. Samice: se ozývá jen zřídka, její hlasový projev se podobá pískání na hřeben. Mláďata se ozývají naříkavým kolísavým pískáním. Kalous v nebezpečí klape zobákem.

Hnízdění - hnízdí převážně v otevřené zemědělské krajině a v údolních nivách (břehové porosty, remízky, stromořadí, staré sady), méně často ve vyšších polohách a při okrajích lesa. Kalousi nejsou nijak výrazně teritoriální, v příhodných biotopech může hnízdit i více párů v malé vzdálenosti. Vlastní hnízdo nestaví, používají opuštěná hnízda jiných ptáků, nejčastěj strak, vran a kání. Hnízdí v průběhu března až června jedenkrát ročně.
Samice snáší vejce obden. Plnou snůšku tvoří 3 - 7 bílých zakulacených vajec ze kterých se mláďata líhnou po 27 - 28 dnech inkubace. Protože samice zpravidla zasedá na první, či druhé vejce, bývá mezi mláďaty dobře viditelný věkový rozdíl. Na vejcích sedí pouze samice, potravu nosí oba rodiče. Mláďata se rozlézají z hnízda ve věku 3 - 4 týdnů, dokáží s pomocí zobáku obratně šplhat, ukrývají se v hustých porostech keřů a stromů. Vzletnosti dosahují ve věku cca 5 týdnů. Osamostatňují se ve věku 6 - 7 týdnů.
Početnost v ČR - Kalous ušatý je nejhojnější sovou zemědělské krajiny.
Potrava - převážně drobní hlodavci (hraboši, myšice, norníci), méně ptáci, hmyzožravci, hmyz.
Kalousi ušatí jsou stálí, přelétaví i tažní ptáci. Více migrují severské populace. V České republice zimují ptáci ze severní a východní Evropy.

Rozšířen téměř v celé Evropě, ve střední Sibiři, v části severní Afriky a Severní Ameriky.

Po puštíkovi obecném (Strix aluco) naše nejhojnější sova. Vyskytuje se téměř na celém území,nejhojnější je v nižších nadmořských výškách, nad 600 m.n.m. jeho početnost klesá, i když v horách vzácně hnízdí až ve výškách více než 1100 m.n.m. Početní stavy nepodléhají dlouhodobým změnám, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 4-8 tisíc párů.
I v Evropě jsou stavy stabilní, počty se odhadují na více než 380 tisíc párů.

V novém Červeném seznamu ČR je veden v kategorii LC - druh málo dotčený.