Monotypický druh - grónské populace bývají někdy považovány za ssp. Haliaeetus albicilla groenlandicus Brehm, 1831.

Délka: 65-92 cm.
Rozpětí křídel: 200-245 cm.
Hmotnost: samec-3500 až 5100 g.
samice-5000 až 8000 g, vyjímečně až více než 10 kg.

Vejce.
Výška x šířka:66-84x53-63 mm.
Hmotnost:141-145 g.

Největší orel, kterého můžeme u nás pozorovat. Je celý hnědý, dospělí ptáci mají bílý ocas a žlutý zobák. Mladé kusy mají zobák černý, mají světlé skvrny, plně vybarveni jsou pátým rokem života.

Vyskytuje se především v okolí větších vodních ploch. V našich podmínkách hnízdí výhradně na stromech. Hnízdo každoročně přistavují, může být vysoké až 2m a vážit několik set kg. Od února snáší většinou 1-2 vejce, sedí na nich 35-46 dní. Hnízdní péče trvá 70-75 dní, obvykle bývá vyvedeno jen jedno mládě.
Potrava: hlavně ryby a vodní ptáci, méně často savci. Hlavně v zimě vyhledává často mrtvé kusy.
Ve volné přírodě prokázán nejvyšší věk 34 let, v zajetí 42.

Palearktický typ rozšíření. V západní Evropě vzácný, směrem k východu se početnost zvyšuje. Areál druhu pokračuje dál širokým pásem až k východnímu pobřeží Asie.
V Čechách posladní hnízdiště zanikla v polovině 19.století, na jižní Moravě hnízdil do 20.let dvacátého století. Až do r.1984,kdy bylo doloženo první (neúspěšné) hnízdění, bylo naše území pravidelným zimovištěm. V letech 1978-85 bylo na třeboňsku vypuštěno 9 ptáků z umělých odchovů. První úspěšné hnízdění bylo zaznamenáno v r.1986. Počet hnízdících párů se postupně zvyšoval - i proto, že začali hnízdit ptáci z původně zimujících populací. Postupně byly obsazeny i další oblasti - Českobudějovicko, Českolipsko, jižní Morava. Na začátku 21.století u nás hnízdilo 25-30 párů a zimovalo i více než 100 jedinců. K roku 2007 vzrostla početnost až na zhruba 50 hnízdících párů.

Rozšíření v České republice

Vzácný, i když v posledních letech rozšiřující se druh. Jako další mrchožrouti, i on je ohrožen kladením otrávených návnad.