Navrhuji změnu zařazení rostliny: Chlorophytum orchidastrum do čeledi Agavaceae dle nejnovějších molekulárních dat: http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/ s pozdravem "park"

Chvála těmto stránkám! Často je používám, zejména pro překlad názvů druhů z angličtiny do češtiny a podívání se, jak ta rostlina vlastně vypadá.
Asi to není zrovna důležité, ale nenašla jsem zde tyto druhy rostlin, se kterými jsem se setkala v literatuře - možná jsou to jen synonymní názvy k jiným názvům: Plantago asiatica, Sasa kurilensis, Tiarella polyphylla, Populus x euramericana.

Prosím o co nejprodrobnější informace o kovařících. Děkuji předem.
S pozdravem
Brandejsová

Žásné chyby jsem již nenašla. Zatím Nashledanou!

Barbora Vašáková [ 01.02.2008 17:23:48 ]: Děkujeme, název jsem doplnil. Ono těch českých názvů chybí víc, nemáme dost lidí kteří by na tom pracovali. Ale je možné se zaregistrovat a přidávat české (či jakékoliv jiné) názvy přes formulář, s tím že správci je jen zkontrolují a potvrdí.

Zdravím, mám jeden návrh. Chameleonek Brookesia superciliaris se česky jmenuje chameleonek růžkatý.
Zdroj: Moravec J. (1999). Svět zvířat VII: Obojživelníci, plazi. Albatros, Praha, pp. 183

Věslav Hudeczek [ 28.01.2008 09:01:17 ]:
Dobrý den,
včera jsme se o tom bavili s Ondrou. Ty modré druhy jsou nejisté. Můžou to být, a ve většině případů jistě jsou, synonyma k něčemu jinému. Navíc IF obsahuje hafo chyb, a to i v těch zelených druzích. Takže zatím bych takovéto variety, poddruhy a pod. nedoplňoval. Na druhou stranu některé druhy existují a jsou dobře popsané v české literatuře a na IF jsou zatím jako modré. Tak ty má jistě cenu doplnit i na biolib. Příkladem může být takový Leccinum brunneogriseolum, který IF považuje za pouhé synonymum.

Jirka Novák

Dobrý den.Při doplňování jednotlivých druhů hub jsem se setkal stím, že v IF je druh zařazený k jinému druhu houby a jeho varieta je uznaná za samostatný druh. Příklad: Boletus pachypus Fr. je zařazenk k druhu Boletus radicans a varieta Boletus pachypus var. amarus Fr. je uznaná jako samostatný druh.Nevím jakým způsobem můžu tuto var. doplnit do systému. Děkují za radu.

Věslav Hudeczek [ 23.01.2008 22:00:01 ]: Nejdůležitější je, aby když jsou v literatuře hojně používané oba názvy i v BioLibu byly oba, jeden jako synonymum. To, jaký to bude, se nedá s jistotou určit. Nejlepší je prostě postupovat podle nějakého jednoho zdroje a řídit se tím, i když třeba druhý název může převažovat. V budoucnu plánujeme vázat na jednotlivé názvy literaturu, tj. že bude vidět, pod kterým názvem (zda platným nebo synonymem) je který taxon uvedený v jaké literatuře, a případně potom budeme moct upřednostňovat ten název, který se nachází v nějaké aktuální a uznávané publikaci.

Ten problém s jedním nebo dvěma i na konci je trochu složitější. Dvě i se píšou na konci latinských druhových názvů utvořených z něčího jména, řekněme třeba podle Obrista. Takto by to mělo být zapsané "správně" latinsky. Zároveň ale platí pravidlo, že platný je druhový název, pod kterým byl druh poprvé popsán - i pokud byl popsán chybně, s nějakým překlepem nebo nesprávným tvarem. Někteří autoři povolují akorát u druhového názvu měnit rod (např. aurata, auratus, auratum) pokud někdo tvrdí, že rod druhový název neodpovídá rodu rodového názvu (třeba Hileolaspis aurata se může změnit na Hileolaspis auratus). Někteří autoři uznávají i opravu překlepů, či právě opravu i na ii, většina řekl bych ovšem ne.

Podle Index Fungorum je
Ascodesmis obristii Currah [as 'obristi'], Mycologia 78(2): 198 (1986)

čili autoři Index Fungorum asi zastávají názor, že oprava i na ii je v pořádku, přestože byl druh původně popsán s jedním i. Nemusí to tak brát každý. Třeba u některých českých netopýrů přední čeští odborníci na savce trvají na jednoduchém i, podle původního popisu. Myslím že u těch jednoduchých a dvojitých i zas tak nezáleží na tom který název bude platný, bral bych ten co je platný na Index Fungorum. Každopádně má smysl mít uvedné oba, veškeré testy na duplicity a provazování názvů s taxony pracuje s celými názvy a nejen jejich částmi. Ale určitě nepsat obě varianty všude kde taxon končí na ii - stačí to tam, kde se obě varianty vyskytují v literatuře.

Dobrý večer. Často se setkávám při zápisu jednotlivých druhů hub a lišejníků s tím ,že daný druh má dva druhové názvy, které jsou platné. Například: Ascodesmis obristii a Ascodesmis obristi. Zatím uvádím jeden druh jako synonymum, ale na internetových stránkách jsou odkazy na oba dva druhy. Chtěl bych vědět jak tyto názvy správně zapisovat. Případné chyby, které jsem takto způsobil budu postupně odstraňovat.Děkuji.

Josef Němec [ 02.01.2008 14:13:04 ]: Opraveno, děkujeme za upozornění

Dobrý den,k taxonu Paracorymbia maculicornis je chybně přiřazen český název tesaří černošpičký,který patří druhu Stenurella melanura.

Požadovanou hodnotou je ID druhého taxonu. Třeba hlemýžď zahradní má ID 2981. Dá se to zjistit když na profilu taxonu kliknete na "Ukázat info". Nebo prostě napíšete jméno taxonu a kliknete na "Vybrat" a potvrdíte. Rozhodně nelze číslo vyplňovat náhodně!!!

Dobrý den,narazil jsem na to ,že při přidávání mezitaxonového vztahu
jsem stále žádán o vyplnění číselné hodnoty u 2. taxonu.Nechápu co se tím míní,tím méně,když (zcela zkušebně)zadám libovolnou číslici a stejně se požadavek opakuje! s pozdravem meganeura

Jiří Novák [ 17.11.2007 23:43:46 ]: Opraveno, tedy u záznamu 694, u 872 žádný Kojetín nefiguruje.


Jiří Šafránek [ 17.11.2007 21:18:42 ]: Nejpohodlnější je to asi přes zadání té GPS souřadnice, čtverec se automaticky dopočte. Bohužel ta Googlová mapa vyhledává v celém světě a nabízí vždy první možnost a občas tu špatnou, je potřeba to místo nějak upřesnit, třeba zadat název vesnice a nějaké město poblíž, nebo se tam proste proklikat pomocí zvětšování a posouvání mapy.

Kdybychom měli mít na BioLibu vlastní mapy a naprogramovat si výběr čtverce z ní sami, jednak je to asi hrozné práce a jednak počítám že by se ani ty mapy nesháněly moc dobře, zřejmě by se musely kupovat a to vzhledem k nekomerčnímu charakteru BioLibu není moc reálné...

Jiří Šafránek [ 17.11.2007 21:18:42 ]:
Dobrý den, k vyhledání přesné lokality doporučujeme použít www.mapy.cz, vytáhnout si odtud souřadnice GPS a zadat do formuláře. Čtverec se v tomto případě dopočítá automaticky. Druhá možnost je ve formuláři vedle kolonek pro souřadnice stisknout tlačítko "vyber" a najít si lokalitu na googlí mapě, která se otevře v novém okně.

Co se týče hlášení ondatry (872) - nechal jsem se unést. Jsem Kroměřížák a považoval jsem Kojetín ještě za součást našeho okresu. Tímto se omlouvám uražené hrdosti Kojetíňanů.
Teď už ten záznam předělat nemůžu ale správci by to měli bez problémů zvládnout.

Dobrý den,
postrádám jednoduché vyhledávání mapovacích čtverců. Například zobrazení mapy určitého čtverce po kliknutí na jeho číslo. Někdy jsi nejsem jist, zda není lokalita již ve vedlejším čtverci.
Dále u hlášení ondatry z Kojetína je uveden okres Kroměříž. Správně je okres Přerov.
Jinak moc děkuji za to co děláte, je to skvělé.

S pozdravem
Jiří Šafránek

Miloš Brichta [ 08.11.2007 01:56:10 ]:
Ale jistě, uvažujeme. Problém je v tom, když jsem to některým kolegům navrhoval, tak mě od této myšlenky zrazovali s tím, že brzo výjde nějaký souhrnný atlas měkkýšů ČR s jejich rozšířením. Něco jako beranovi "Vodní měkkýši ČR", ale i se suchozemskými. Dokonce spousta lidí posílala data kamsi do Prahy, kde se to mělo údajně zpracovávat...
No, už je to pár let a pořád se nic neděje. Takže bych to klidně rozjel. Materiálu je dost (vlastní záznamy), i literárních podkladů jsou tuny, takže nevidím důvod proč do toho nejít. Vy pane Brichta máte nějaká využitelná data?

Miloš Brichta [ 08.11.2007 01:56:10 ]: Jeden čas jsme uvažovali o monitorování veškerých organismů žijících v ČR, ale nakonec jsme usoudili, že by to nemělo smysl, protože v první řadě by byli potřeba správci, kteří by přidaná pozorování zpracovávali, podle fotografií určovali druhy a případné nejasnosti jednotlivě řešili s autory pozorování. No a za druhé by bylo vhodné, aby ta data měla nějaké využití i mimo BioLib, aby se dostávala do nějakých faunistických databází, tištěných publikací atp.

Ovšem konkrétně u měkkýšů by to mapování skutečně bylo zajímavé, tedy zejména pro pár kolegů malakologů, kteří už se o něm párkrát zmiňovali, ale sami nemají moc čas něco podobného řešit. Možná kdyby někdo zkusil oslovit nějaké známé malakology a zeptat se zda by něco takového mělo smysl a zda by byli ochotní se na tom podílet - já bych byl určitě pro, aby mapování v rámci BioLibu fungovalo.

Nebo je samozřejmě možnost omezit mapování měkkýšů na pár vybraných druhů, které se dají lehce poznat nebo naopak sbírat data jen od odborníků... a třeba by potom o to sami nějací malakologové projevili zájem do mapování se zapojit a mohlo by se to nějak rozšířit.
Nicméně musel by se primárně přihlásit někdo, kdo by takové mapování chtěl ze začátku spravovat. My nemáme dost lidí ani na hladký provoz samotného BioLibu :)

neuvažujete o monitoringu výskytu měkkýšů. Jistě by to bylo zajímavé.