CZ EN
SEARCH  

Forum board

<< Back to list of forum boards

Co se děje okolo BioLibu CZ

Managers: Ondřej Zicha

*
*
? * Input this word as number: nine:

* Fields marked with an asterisk are mandatory.

 

Records 21 to 40 of 128  
1 [2] 3 4 5 6 7
Jiří Kameníček   [2013-10-20 21:52:41]
[Reply]
Boby [ 17.09.2013 11:19:55 ]:
Souplodí 8 zcela volných peckoviček, hrozny vzpřímené, jedná se o líčidlo jedlé/Phytolacca esculenta
Jiří Novák   [2013-09-17 12:49:40]
[Reply]
Boby [ 17.09.2013 11:19:55 ]: Dobrý den, už se tu vyskytl podobný dotaz. Bude to líčidlo americké (Phytolacca americana) nebo líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta). Rostlina je jedovatá, byť P. esculenta má údajně jedlé plody. Ale nespoléhal bych na to. Je to dneska oblíbená a často zplaňující okrasná rostlina. Šťáva z plodů se dá zkvasit a použít jako fialový inkoust (http://www.curiousgood.com/?page_id=324)
Boby (str1vac(at)email.cz)  [2013-09-17 11:19:55]
[Reply]
Marně hledám informaci o druhu této rostliny, terá nás najednou překvapila svým růstem na zahradě. http://imgup.cz/image/1nQ - děkuji za informaci
Simona (siddis(at)seznam.cz)  [2013-09-06 10:26:44]
[Reply]
Dobrý den, chtěla bych se zeptat a poprosit o radu, kde bych (prosím co nejpřesněji) mohla vidět křečka polního, jestli nevíte o nějaké lokalitě v Jihomoravském kraji, nejlépe v okolí Blanska či Brna?
Děkuji předem
S pozdravem
Simona
Verča   [2013-08-29 07:59:12]
[Reply]
Ondřej Zicha [ 28.08.2013 22:34:46 ]: Dobrý den, děkuji! Na hřbetozubce jsem to typovala podle knihy, kterou mám doma, ale toto zbarvení jsem právě nikde nenašla, tak jsem si řekla o radu ;-) Ještě jednou díky.
Ondřej Zicha   [2013-08-28 22:34:46]
[Reply]
Verča [ 27.08.2013 20:45:51 ]: Dobrý den, podle mne je to housenka hřbetozubce olšového (Ptilodon capucina), zřejmě mladé stádium. Nějaké podobné fotky housenek tohoto motýla se dají vidět třeba tady: http://www.lepinet.fr/especes/nation/lep...
Verča   [2013-08-27 20:45:51]
[Reply]
Dobrý den, přidala jsem do Galerie nepotvrzených fotku housenky, kterou jsem našla při procházkách po Hrubém Jeseníku. Mohl by mi, prosím, někdo pomoci s tím, co jsem to vlastně našla za tvorečka? Pátrala jsem, kde se dalo, ale tuhle krasavici jsem nikde nenašla. Předem díky
Aleš   [2013-04-03 20:27:43]
[Reply]
Tereza [ 31.10.2012 18:10:01 ]: ...tahle funkce uz me taky napadla, ze by se hodila, ale nenasel jsem - pokud to BioLib neumi, tak by to byl mozna dobry namet na rozsireni filtru - i kdyz uz BioLib umi filtrovat podle ruznych kriterii celkem pekne, tohle by bylo sikovne:)
Jaroslav Podhorný (podhorny.csop(at)seznam.cz)  [2013-03-24 10:49:22]
[Reply]

Kdo je šílený botanik a má volno koncem dubna?

Stále hledám lidi na doplnění počtu účastníků v botanické expedici. Chci objednat větší autobus.


http://www.csophorepnik.estranky.cz/fotoalbum/priprava-botanicke-expedice-cap-de-creus---provance-2013-uvolnili-se-mista--mohou-se-prihlasit-dalsi-zajemci-o-expedici/
Tereza   [2012-10-31 18:10:01]
[Reply]
Jiří Novák [ 23.10.2012 13:57:42 ]:
Už mám vyřešeno, děkuji, pán byl tak hodný a poslal mi seznam. Není potřeba ztrácet čas nad příliš podrobným soupisem, jde pouze o charakteristiku prostředí, ve kterém probíhá výzkum, tématu se to netýká.
Jiří Novák   [2012-10-23 13:57:42]
[Reply]
Asi jedině vyhledat druh po druhu, u každého si v mapce rozkliknout čtverec a podívat se na jednotlivé lokality.

Jinak, Vámi zvolené území má necelých 6x6 kilometrů, takže ať už mapujete cokoli, neměl by být problém objet ho na kole a podrobně nazorkovat během takových 14 dnů...
Tereza (kybicovaterka(at)email.cz)  [2012-10-20 12:23:10]
[Reply]
Dobrý den, zajímalo by mě, zda mohu nějak zjistit, jaké druhy byly zjištěny a zapsány v určitém mapovacím čtverci. Mám zadanou bakalářskou práci ve čtverci 6446d.
Ondřej Zicha   [2012-07-26 20:43:38]
[Reply]
Jana [ 26.07.2012 14:52:29 ]: Dobrý den, řekl bych že ji lze použít obdobně, akorát možná nebude tak výrazná jako máta peprná. Máty nějaké toxiny obsahují, ale při běžném použití je to zanedbatelné množství. Nicméně žádná máta by se neměla konzumovat ve velkém množství, dlouhodobě a nebo podávat velmi malým dětem.
Jana (jana.losertova(at)centrum.cz)  [2012-07-26 14:52:29]
[Reply]
Dobrý den, mám prosbu, dostala jsem od kamarádky mátu, má velké listy chlupaté. Je tato máta vhodná ke konzumaci, jako např. klasická máta, která se dává do pokrmů a nápojů? Děkuji Jana.
Michal Sloviak   [2012-06-11 18:49:26]
[Reply]
I.D [ 10.06.2012 11:00:30 ]:
Dobrý den, nejznámější druh - labuť velká (Cygnus olor) se v přírodě dožívá běžně 10-20 let. Nejvyšší známý věk z přírody byl zaznamenán u tohoto druhu v Anglii - 28 let a 10 měsíců. V chovech se dožívá často vyššího věku, někdy až 40-50 let. Americký zoolog John Terres dokonce uvádí v knize The Audubon Society Encyclopedia of North American Birds (1980) věk až 70 let. Podobně je na tom jiný druh labuť zpěvná (Cygnus cygnus) - nejstarší exemplář v přírodě se dožil 26 let (údaj pochází z Dánska). Menší druhy jako např. labuť černokrká (Cygnus melanocoryphus) se dožívají průměrně 10-15 let.
I.D   [2012-06-10 11:00:30]
[Reply]
Dobrý den, kolik let se dožívá labut?Předem děkuji za odpověd.
Michal Sloviak   [2012-05-29 20:45:49]
[Reply]
Vilemína [ 29.05.2012 18:48:51 ]: Dobrý den, dikdikové patří k nejmenším druhům antilop a jejich domovem je výlučně Afrika, především tedy východní Afrika. Obvykle žijí v suchých savanách, na místech z dostatkem křovinaté vegetace. Délka života je max. 10 let. Samice rodí vždy jedno mládě, o dvojčatech nemám informace. Obecně zoologové rozeznávají čtyři druhy, ačkoli revoluční systematika Colina Grovse nás chce přesvědčit, že ich bude asi víc  Dikdiky můžete vidět i v zoo. V evropských zoologických zahradách je chovám dikdik Kirkův (Madoqua kirkii) nejblíže ve východočeské ZOO Dvůr Králové.
Romana L.   [2012-05-29 19:27:18]
[Reply]
Máte nádherný blog zvířátek,určitě vás někdy navštívím!
Vilemína   [2012-05-29 18:48:51]
[Reply]
Dobrý večer,kolik mládat rodí dikdik?a může se vyskytovat i u nás?Kolik se dožívá let?Přeji hezký večer.
Ondřej Zicha   [2012-05-12 18:24:05]
[Reply]
Petra Borisová [ 12.05.2012 12:53:38 ]: Dobrý den, byly zaznamenány až 11 let staré vlašťovky, průměrně se ale dožívají daleko méně, kolem 4-5 let.
Records 21 to 40 of 128  
1 [2] 3 4 5 6 7