Značná část lokalit v ČR prozkoumána byla, ale přesto zůstává řada lokalit, co se výskytu herpetofauny týče, neprozkoumaných. Lokality se stálým výskytem obojživelníků a plazů je pak nutné chránit, protože většina druhů lokálně i celorepublikově ubývá kvůli negativním vlivům lidské činnosti. Zda se na některých lokalitách daří pokles stavu herpetofauny zastavit či dokonce ochranou lokality a vhodnou péčí populace posílit, zjistíme jedině dlouhodobým pravidelným sledováním výskytu, který zatím probíhá jen na nemnoha místech.

Výchozím stavem jsou údaje publikované v atlasech výskytu obojživelníků (Moravec J. (ed.), 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech amphibians,. Národní muzeum, Praha, 136 pp.) a plazů (Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.), 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno, Praha, 258 pp.). Použita je zavedená metodika síťového mapování organizmů v ČR (Buchar J., 1982: Způsob publikace lokalit živočichů z území Československa. Věst. Čs. Společ. Zool. 46: 317 – 318.). Obecné zásady jsou pro všechny organismy stejné, více o tom, jak mapovat se dočtete v článku Miloše Anděry – Mapování savců v ČR. Některá specifika při hledání a sledování jednotlivých druhů obojživelníků a plazů vyplývají z biologie druhu. Informace naleznete u příslušných taxonů.

Postupně je databáze doplňována a aktualizována na základě jednotlivých záznamů. Záznam z neobsazeného mapového pole (kvadrátu) po zpracování správcem zaplní okamžitě toto pole ve faunistické mapě.

Možné je i doplňování starších údajů, které se ve výše zmiňovaných atlasech neobjevily. A to ať už se jedná o údaje publikované či nepublikované.

Po kliknutí na jednotlivý kvadrát se zobrazí všechna hlášení či údaje z tohoto kvadrátu. Přesná pozice nálezu (GPS) se zobrazuje pouze zadavateli hlášení a správci mapování, protože by někteří nenechaví a nepřející jedinci lidského druhu mohli jednoduše negativně působit na lokalitě.

Na vybraných lokalitách může být prováděno víceleté sledování či dlouhodobý monitoring stavu populací herpetofauny. Záleží to samozřejmě i na dostatku relevantních údajů z příslušné lokality.

Nemusíme čekat roky na vydání dalších tištěných atlasů. Průběžný stav sledování výskytu je na serveru BioLib. Po každé sezóně budou k dispozici aktualizované mapy a databáze výskytu jednotlivých původních i nepůvodních druhů herpetofauny ČR za celé období i za jednotlivé roky. Pro účely vydání různých publikací mohou být data se souhlasem Muzea přírody Český ráj, České herpetologické společnosti a BioLibu poskytnuta.

Většina druhů naší herpetofauny patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Při jejich pozorování a sledování je nemůžete jakýmkoli způsobem omezovat. Čímž může být i bezdůvodné zbytečné chytání.

Šandera M. et Zicha O., 2007: Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR na BioLibu v roce 2006. Herpetologické informace 6 (1): 30 - 41 [In Czech with English summary] (PDF, 140 kB)
Šandera M., Jeřábková L. et Zicha O., 2008: Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR na BioLibu v roce 2007. Herpetologické informace 7 (1): 17 - 35 [In Czech with English summary] (PDF, 286 kB)