Na území Evropy se vyskytuje 5 ssp.:
Emberiza schoeniclus schoeniclus - severní Evropa.
Emberiza schoeniclus ukrainae - východní Evropa, na západ dosahuje zhruba do Rakouska a východ Německa.
Emberiza schoeniclus witherbyi - Pyrenejský poloostrov, jižní Francie, Baleáry, Sardinie.
Emberiza schoeniclus intermedia - Itálie, Balkán mimo jihu až na jižní Ukrajinu.
Emberiza schoeniclus reiseri - jih Balkánu.

Rozšíření oststních ssp. viz podřízené taxony.

14 - 16 cm, 20g, velikosti vrabce.

Dospělý samec má na jaře a v létě černou hlavu, oddělenou bílým vousem od černé brady a hrdla. Bílý límeček ohraničuje hlavu od sytě hnědých, černě podélně skvrnitých křídel a ocasu, jehož krajní pera mají bílé lemy. Bílá je i celá spodní část těla. Na jemně naokrovělých bocích jsou roztroušeny tmavé osténky. Po podzimním pelichání má samec skvrnitější prsa a také hlava a hrdlo jsou šedohnědě skvrnité. Nově narostlá pírka mají hnědé lemy, které se do jara otřou a pak opět vynikne sytá čerň. Samička a mladí ptáci mají hrdlo šedobílé, bělavou uzdičku a proužek přes oko, proužkovanou spodní stranu těla a boky. Stavba těla strnada rákosního potvrzuje, že ač je vázán na rákosové porosty, je pravým strnadem a nic nenasvědčuje tomu, že není ptákem pozemním.

Žije v jiném prostředí než ostatní strnadi. Obývá bažinaté břehy řek, močály, mokré louky s vrbovými keři, křovinaté oblasti tundry. Při zpěvu ze stébel rákosu pocukává křídly. Hnízdo ze stébel listů trav, mechu, úlomků listů rákosu a dalších vodních rostlin, které staví samička někdy i za pomoci samce, je umístěno ve slehlém rákosu, pod převisem suché trávy, nebo nízko ve vrbovém keři. Snůška obsahuje 4-6 hnědých černě skvrnitých vajec. Sedí zpravidla jen samička 12-14 dnů. Hnízdí 2x ročně od května do července. Potravu tvoří semena, zelené výhonky rostlin, měkkýši, korýši a hmyz, který sbírá i na hladině vody.

Obývá celou Evropu a téměř celou Asii, je částečně tažný. Naši ptáci se na zimu stěhují do středomoří. Ptáci trávící u nás zimu, jsou severského původu.

V nižších polohách je rozšířen na většině území, v horách se vyskytuje řídce až do výšek 900 m. n. m. (Šumava). V posledních desetiletích nebyly v početnosti zaznamenány výrazné změny, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 40-80 tisíc párů.
V celé Evropě hnízdí přes 4,8 milionu párů, přes mírný pokles hlavně na severu a severozápadě kontinentu je druh považován za zabezpečený.