Lanius senator senator - sever Afriky, areál druhu v Evropě, Malá Asie.
Lanius senator badius - Baleáry, Korsika, Sardinie.
Lanius senator niloticus - Blízký Východ.

16-18cm váha 40g

Rudohnědé temeno a šíje ostře kontrastují s černým pláštíkem a pruhem, táhnoucím se přes čelo a oči. Křídla jsou svrchu černá, s menší bílou skvrnou u bází ručních letek, a velkou bílou skvrnou na lopatkách. Ocas je černý, bíle lemovaný. Spodina těla a kostřec jsou bílé. Samice je matnější, pláštík má tmavě hnědošedý, v černé masce a čele jsou často roztroušena béžově bílá pera. Po stranách hrudi a na bocích je příčně vlnkovaná. Mladí ptáci jsou svrchu, na hrudi a bocích šedě vlnkovaní, téměř vždy mají červenohnědé strany krku, velké krovky a ramenní letky. A náznak světlých skvrn na lopatkách a kostřeci. Světlá skvrna na ručních letkách je rozpitá, s rezavým nádechem.

Ťuhýk rudohlavý je vysloveně teplomilný pták. Za hnízdiště si vybírá místa co nejvíce osluněná. Obývá jižní svahy řídce porostlé stromy, polní remízky, okraje listnatých lesů, aleje starých stromů, větší sady a zahrady i na okrajích obcí. Obvykle vyžaduje v teritoriu holou zem. Zásadně se vyhýbá vlhkým a zastíněným místům. Hnízdí od května do července 1x ročně. Hnízdo staví oba ptáci, téměř vždy na stromě, často na postranní větvi. Je ze suchých stébel a kořínků, zdobeno zvláště na okraji zelenými rostlinami a pestrým peřím. Ve výstelce je silná vrstva peří, srsti a rostlinné vlny, většinou v ní chybí suché traviny a jemné kořínky. Na 4-6 vajíčkách sedí samice a samec ji po celou dobu sezení krmí. Po vylétnutí mláďat, je rodiče ještě 3-4 týdny přikrmují. Potravou ťuhýka rudohlavého je hmyz, hlavně kobylky a saranče. Ojediněle i drobní ptáci, dokonce i vlaštovky obecné (Hirundo rustica).

Žije ve střední a jižní Evropě po Kavkaz a dále po Írán, a také v severní Africe. Je tažný, zimuje v savanách tropické Afriky.

V 19. století byl ještě místy dost početný. Hlavními místy výskytu byly severní Čechy od Podkrušnohoří přes České Středohoří po Mnichovohradišško a Polabím až na Čáslavsko. Již koncem století byl zaznamenán úbytek stavů, v teplejších oblastech republiky však hnízdil ještě celkem pravidelně až asi do roku 1960. V letech 1973-77 u nás hnízdilo jen 10-30 párů, při dalším sčítání 1985-89 do 3 párů, v současnosti u nás tento druh s největší pravděpodobností nehnízdí, vzácná jsou i pozorování jednotlivých ptáků.
Stejně drastický úbytek stavů (před koncem století se odhadovalo snížení až o 93%) je zaznamenáván v celé Evropě.