Acrocephalus arundinaceus arundinaceus - severozápad Afriky, areál druhu v Evropě a Přední Asie.
Acrocephalus arundinaceus zarudnyi - od dolní Volhy a Kaspického moře do střední Asie.

Některými autory jsou pouze za ssp. považovány i rákosník australský (Acrocephalus australis), rákosník irácký (Acrocephalus griseldis), rákosník sibiřský (Acrocephalus orientalis) a rákosník hlučnohlasý (Acrocephalus stentoreus).

Délka: 16-20 cm.
Hmotnost: 26-39 g.

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Vrch hlavy, lopatky, hřbet a svrchní krovky ocasní olivově hnědošedé, kostřec narezavělý. Rýdovací pera jsou tmavě proužkovaná. Spodina těla šedobílá, boky okolí řiti a spodní krovky ocasní smetanové. Letky jsou tmavší se světlými lemy.

V hnízdním období vyhledává rozlehlejší porosty rákosu nebo orobince s trvalou vodní hladinou, za potravou vyletuje i do polí. Hnízdí 1x ročně, jen malý počet párů 2x. Hnízdo si staví na stoncích orobince nebo rákosu, méně často i jiných rostlin, zpravidla bývá umístěno nedaleko okraje porostu směrem k vodě. Od května do července snáší nejčastěji 5 (2-6) vajec, sedí pouze samice 11-15 dní. Hnízdní péče trvá 10-12 dní, při vyrušení mláďata opouštějí hnízdo už od 8. dne. Poletují od 16. dne, od 23. dne se živí sama. Pohlavně dospívají ve druhém kalendářním roce, nejvyšší věk je přes 9 let. Jarní přílet probíhá v dubnu a květnu, s maximem na přelomu měsíců, do zimovišť se vracejí od konce srpna a v září, jednotliví ptáci se můžou zdržet i déle, nejpozdější záznam je z poloviny listopadu.
Potrava je z převážné části živočišná, hlavně hmyz a jeho larvy, méně pavouci a malí měkkýši. Pouze na podzim příležitostně otrhává i bobule (bez černý).

Severozápad Afriky, Evropa mimo severních oblastí, Přední Asie, areál dosahuje až do západní Sibiře. V Evropě byl koncem minulého století zaznamenán mírný pokles stavů, hnízdní populace v současnosti čítají více než 1,5 milionu párů. Přísně tažný druh, zimuje v Africe mezi Saharou a JAR.
Na našem území obývá okolí vod, preferuje nízké až střední polohy, jen místy vystupuje výše - max 730 m. n. m. na Šumavě. V našich podmínkách nikde nedosahuje vysoké hnízdní hustoty. Počty už několik desetiletí pomalu klesají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 1200-2400 párů.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii VU - zranitelný druh.