Monotypický druh, blízce příbuzný s rákosníkem pokřovním (Acrocephalus dumetorum), oba druhy se patrně oddělily teprve v posledním ledovém období.

Délka: 13-15 cm.
Hmotnost: 10-17 g.

Vrch hlavy, hřbet, lopatky a kostřec jednotně nazelenale olivově hnědošedé, kostřec nikdy s rezavým nádechem (takto zbarvený kostřec má rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Vnější prapory hnědých rýdovacích per nazelenalé, na krajních světle šedavé špice. Letky hnědošedé s vnějšími zelenavými lemy. Spodina nažloutle smetanově bílá, spodní krovky ocasní a boky světle okrové. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Vyhledává husté a vysoké porosty bylin a křovin, blízkost vody není podmínkou, takže může zahnízdit i v polích a na rumištích v okolí lidských sídel. Hnízdo bývá nevysoko v porostech, nejčastěji kopřiv, většinou ve výšce do 75 cm nad zemí. Hnízdí jednou ročně, od května do začátku července snáší 3-5 vajec. Délka sezení je 11-15 dní, převážnou část času sedí samice. Hnízdo mláďata opouštějí po 12-15 (17) dnech, 2-3 týdny se ještě zdržují s rodiči v okolí hnízda. Pohlavně dospívají ve 2. kalendářním roce, nejvyšší věk je 12 let. Převážná část ptáků odlétá do zimovišť už v průběhu srpna, poslední se zdrží do začátku října. Přílet probíhá v dubnu a květnu.
Potrava převážně (u mláďat výhradně) živočišná, hlavně hmyz a jeho larvy, pouze na podzim vyhledává i bobule (rybíz, černý bez a pod.).

Evropa mimo většiny britských ostrovů, Skandinávie, Pyrenejského poloostrova a části jižní Evropy, v Asii areál dosahuje k západní Sibiři a Íránu. V Evropě se od počátku minulého století pomalu šíří k severu. Stavy v Evropě jsou stabilní, činí přes 3, 2 milionu párů. Přísně tažný druh, zimuje v savanách východní Afriky.
Hnízdí běžně na většině území ČR, hojnější je v nižších polohách, ale podél vodních toků je schopen vystoupat i poměrně vysoko do hor-nejvýše 1120 m.n.m. na Šumavě. Počty u nás se zdají být stabilní, při sčítání v letech 2001-03 u nás hnízdilo 80-160 tisíc párů.