Monotypický druh, některými autory jsou isladské populace řazeny jako ssp. Calidris maritima littoralis C. L. Brehm, 1831.

Délka:19-22 cm.
Rozpětí:37-42 cm.

Větší jespák s delším, mírně dolů ohnutým, u kořene žlutým zobákem. Nohy má nápadně krátké,žlutavé. V prostém šatě je převážně tmavě břidlicově šedý, hrdlo a skvrnky nad uzdičkou a za okem má bělavé. Ve svatebním šatě podobný, na svrchní straně mají pera kaštanový lem, na prsou a bocích je hustě žíhaný. V letu má bílý proužek v křídle a úzký bílý koncový lem loketních letek.
Je nápadně krotký.

Hnízdí na ostrůvcích a na pobřeží v suché kamenité tundře. Hnízdo staví na suchém místě mezi rostlinami. Na rozdíl od ostatních jespáků má v hnízdě vystýlku z listí, lišejníků a peří. V květnu a červnu snáší 3-4 vejce, oba rodiče sedí 21-22 dní. Vylíhlá mláďata vodí pouze samice.
Potravu tvoří hmyz, pavouci, mořští plži, a le i zelené řasy a semena rostlin.

Arktický typ rozšíření. Hnízdí na severních pobřežích Evropy, Islandu, východním pobřeží Grónska a roztroušeně na severu S. Ameriky. Většina populací je stálých, pokud je silnější zima, stahují se více k jihu, velice zřídka až k severnímu pobřeží Španělska a Portugalska. I na tahu a při zimování je silně vázán na mořská pobřeží, takže do vnitrozemí se dostává zcela vyjímečně. U nás byl zaznamenán pouze jednou, v říjnu 1997 na zaplavených loukách u ř. Moravy u Bzence.