Areál druhu je velice roztříštěný, od jihu Pyrenejského poloostrova přes jižní Evropu a sever Afriky do střední Asie. Od 19. století je zaznamenáváno snižování početnosti, největší počty žijí ve střední Asii, hlavně v Kazachstánu - celosvětová populace byla kolem roku 1970 odhadována jen na 15000 jedinců. Stálý, místy (hlavně populace z východu areálu) tažný druh zimující na několika místech ve Středomoří, Přední a jižní Asii. Zatoulaní jedinci bývají řídce zastiženi v celé Evropě.
U nás se vyskytuje vzácně mezi únorem a říjnem. V posledních desetiletích počty pozorování stoupají, vzhledem ke klesajícímu počtu ptáků tohoto druhu v Evropě je možná záměna s jinými druhy kachnic uniklými z chovů - především s kachnicí kaštanovou (
Oxyura jamaicensis). Ta se liší ve všech šatech tvarem zobáku s prohnutou horní čelistí,bez nápadného hrbolu, je i poněkud menší a má i menší hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílé tváře a černou čepičku, která sahá až pod oko, celkové zbarvení je červenohnědé.