Anas platyrhynchos conboschas - jihozápadní pobřeží Grónska.
Anas platyrhynchos platyrhynchos - areál druhu v Evropě a Asii.
Tři ssp. obývají většinu Severní Ameriky: A.p.diazi, A.p.fulvigula, A.p.maculosa.

Dříve byly jako ssp. uváděny i kachna laysanská (Anas laysanensis) a kachna havajská (Anas wyvilliana) z Havajských ostrovů.

Délka: 50-60 cm.
Rozpětí: 81-95 cm.
Hmotnost: 690-1300 g.

Výška x šířka:48-63x35-45 mm.
Hmotnost:42-61,5 g.

Kachna divoká je naše největší plovavá kachna. Samec ve svatebním šatě je nezaměnitelný svou kovově lesklou hlavou s bílým páskem okolo krku. Tělo má hnědavě bílé a má modré, bíle orámované křídelní zrcátko. V prostém šatě se podobá samici a je celý hnědě skvrnitý. Mláďata jsou jsou v prachovém šatě olivově hnědá se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko. Létá rychlými, zvonivě šumivými údery křídel.
Hlas - samec hluboké „reb reb“, v toku vysoký hvizd „síííb“, samice kváká „kvakkvakkvakkvak“.

Hnízdění - hojně hnízdí na stojatých vnitrozemních vodách. Hnízdí v březnu až dubnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi poblíž vody, je kryté travou a vybudováno z suchých trav a je vystláno černým, u kořene bílým prachovým peřím.
Samice snáší 7 - 11 zelených až modrozelených vajec, na kterých sedí 28 dní. Mládata jsou nekrmivá, samice je pouze doprovází.
Potrava - živí se rostlinami, plži, červy, pulci a žábami. Potravu hledají na hladině nebo pod vodou. Pro potravu se však nepotápějí, ale nanejvýš potopí hlavu pod hladinu a zadek zvednou kolmo vzhůru. Tomu se říká že „panáčkují“. Potravu hledají také na pobřeží a v noci často zaletují daleko do polí, kde se živí zeleným osením, nebo zralým obilím.
Kachna divoká přezimuje na nezamrzajících vodních plochách.

Kachna je rozšířena v celé Evropě a Asii a téměř v celé Severní Americe.

Nejhojnější druh naší kachny hnízdící na celém území od nížin až vysoko do hor - nejvýše v Krkonoších v 1430 m. n. m. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 25-50 tisíc párů.
Počty ptáků v Evropě jsou celkem stabilní, současná populace má více než 3,3 milionu párů.

Vajíčka březňaček jsou poměrně velká, jednobarevná, bývá jich větší počet. Nekryté hnízdo je tedy samo o sobě značně nápadné a snadno nalezitelné pro predátory (např. vrány). Proto se samice pokouší na vejcích zůstávat do poslední chvíle i v případě rizika a zbarvením svého těla maskovat hnízdo v podrostu, čímž dosahuje vysokého kryptického efektu. V případě záměrného opuštění hnízda (hledání potravy) zahrnuje kachna vejce hnízdním materiálem a snaží se tak minimalizovat šanci na jejich odhalení predátorem.

Významný lovný druh. Z kachny divoké byla vyšlechtěna kachna domácí.