Rhea americana americana - Brazilie.
Rhea americana intermedia - Brazilie, Uruguay, Argentina.
Rhea americana albescens - Argentina.
Rhea americana nobilis - Paraguay.
Rhea americana araneipes - Bolivie, Brazilie, Paraguay.

výška: 0,9-1,5 m
hmotnost: 15-30 kg

Žije ve stepích a semiaridních oblastech.
Jedná se o pospolitě žijící druh, přesto žijí rozmnožující se samci část roku osamoceně. V toku se ozývají samci dunivým hlasem, aby přivábili samice, před nimiž poté předvádí imponující pózy s potřásáním křídly. Samec se páří až s dvanácti samicemi, vyhrabává drápy do země mělké hnízdo, kam samice nakladou až 60 vajec. Ty samec vysezuje sám a taktéž se sám stará o mladé.

Východ až jihovýchod Jižní Ameriky (severovýchodní Brazílie, východní Bolívie a celá Argentina).

Nandu pampoví jsou častými chovanci zoologických zahrad i soukromých chovatelů. Jejich výhodou je otužilost. Proto mohou být po celý rok chováni ve venkovních výbězích. Postačuje jim jen závětří a nevytápěná stáj, kam se mohou schovat.
Ve zbarvení mezi samcem a samicí není téměř žádný rozdíl. Samice je světleji zbarvená a nemá tak černý krk jako samec. V době toku samci tvrdě obhajují své hnízdní okrsky a vábí ke svým hnízdům samičky. Hnízdo tvoří jen mělký důlek vyhloubený na zemi. Do něj snáší několik samic přes deset kusů až 600 gramů těžkých vajec. Na vejcích sedí samec okolo 40 dnů. Vejce snáší od jara až do pozdního léta. Obvykle se umisťují do umělých líhní. Tak je možné dosáhnout daleko vyšší snůšky, než když se vajíčka ponechají pod samcem. Ti také nemají většinou dostatek klidu a jsou-li často vyrušováni mohou snůšku opustit. Mláďata jsou odlišně zbarvená než jednobarevní rodiče. Jsou totiž pruhovaná. V prvních dnech života se živí hlavně hmyzem. Zpočátku je vodí jen samec. Samice se k nim přidávají až později. Mláďata rychle rostou do jednoho roku dosahují velikosti dospělých a po druhém roce pohlavně dospívají.
Na krmení se jim podává nakrájené pečivo, ovesné vločky, vařená rýže, ovoce a zelenina. Přidávají se vejce uvařená na tvrdo, tvaroh, vařené maso, hmyz, drobní hlodavci a kuřata. Mláďata zpočátku dostávají cvrčky, moučné červy a šváby. Později se krmí míchanicí z vařené rýže, šrotů, tvarohu, namleté zeleniny a zelených částí rostlin (kopřivy, listy smetánky, salát, naklíčené osení...). Kuřata musí mít dostatek pohybu v travnatém výběhu a potrava nesmí být příliš bohatá na živiny. Jinak dochází k nerovnoměrnému růstu a mláďata trpí různými poruchami pohybového ústrojí. V zoologických zahradách se často rozmnožují.