dělnice 4 - 9 mm
samička a sameček 9 - 11 mm

Žihadlo mají zakrnělé, jedová žláza je zbytnělá a umožňuje hromadění jedu, v případě obrany, či útoku jsou schopni vystříknout jed až na vzdálenost 20 cm.
Dělnice jsou bezkřídlé, velmi různorodé, jsou to neplodné modifikované samičky. Zadní polovina hlavy, zadeček a skvrna na pronotu a mesonotu hrudi jsou sytě černé, zbytek těla je rezavě červený. Zadní okraj hlavy není ochlupen, na spodní straně hlavy je několik odstávajících chloupků, na pronotu je 10 až 50 chloupků. Hrudní svalstvo je atrofováno, hruď je značně menší než u samičky. Stavba zadečku je ovlivněna atrofií pohlavních orgánů, zato jejich nervová soustava je mnohem vyspělejší než u samiček
Samičky jsou zbarveny podobně, hruď a zadeček jsou lesklé, první článek zadečku není ochlupen. Krátkodobě jsou samičky okřídlené.
Samečci jsou zpravidla tmavě zbarvení, mají mohutně vyvinutou klenutou hruď, dobře vyvinutou křídelní svalovinu a muhutná křídla, žijí krátkodobě.

Žije ve společenstvích, která mohou být monogynní nebo polygynní. Monogynní hnízda jsou vždy osamocená, k ostatním hnízdům stejného druhu nesnášenlivá. Obývá je až 500 000 spíše robustních dělnic. Mraveniště je vyšší, strmé, složené z velmi hrubého materiálu, častěji na stinných místech s bohatou vegetací. Systém cest je sotva zřetelný.
Polygynní hnízda vytvářejí často polykalické kolonie, mravenci jsou snášenliví, drobnější. Hnízda jsou plošší, budovaná spíše na světlejších stanovištích a obývá je i více než 500 000 dělnic. Stavební materiál hnízd bývá jemnější, systém cest výraznější.
Hnízda obou typů společenství bývají často opřena o vykotlaný pařez nebo kořenové náběhy stromů.

Je to mravenec smíšených a jehličnatých lesů nížin a podhůří, v středoevropských podmínkách se vyskytuje do výšky 1000 m. Je to jeden z nejběžnějších mravenců v celé Evropě, směrem k východu jej postupně nahrazují jiné druhy. Ve východní Asii se již nevyskytuje.