V přírodě i kultuře se rozlišují dvě skupiny forem (viz níže), vegetativní části rostlin až po nezralé lusky nejsou na pohled příliš variabilní, stejně tak i tvar semen je dost jednotvárný - z podélného pohledu typicky "měsíčitý", ve srovnání s dalšími pěstovanými druhy rodů Phaseolus a Vigna příčně výrazně zploštělý; semena typu Sieva jsou kulatá. Barva semen je jednobarevně bílá, rezavá, hnědá, červená nebo černá, jindy charakteristickým způsobem skvrnitá.

Epigeicky klíčící levotočivé vytrvalé liány asi do 4 m dlouhá (zpravidla s delší vegetační dobou, v našich podmínkách předčasně odumírající na podzim), byly vyšlechtěny i keříčkové jednoleté kultivary. Stonky víceméně oblé a lysé, listy trojčetné a lysé, především v mládí lesklé, květenství s i více než 20 drobnými oboupohlavnými květy, většinou bělavými, zelenavými nebo nafialovělými; lysé ploché lusky, většinou s 2 - 4 semeny.

Ve volné přírodě roste v řídkých opadavých lesích, v sušších půdách, i v poměrně chladnějších horských polohách (v Peru do 2750 m); v našich podmínkách kvete od července do zámrazu, květy jsou opylovány hmyzem a jsou částečně cizosprašné.

Od častěji pěstovaných fazolu obecného (Phaseolus vulgaris) a fazolu šarlatového (Phaseolus coccineus) se liší na první pohled lesklými listy, květy jsou o poznání menší, semena velkosemenných typů mají mimo tvaru i typicky zbrázděný povrch.

Divoké formy od severních andských oblastí do Mexika, v kultuře nepříliš často od tropů do nejteplejších oblastí mírného pásu (v našich podmínkách spolehlivě plodí jen při předpěstování). Domestikován byl pravděpodobně dvakrát - velkosemenné formy (typ Lima) v místě výskytu divokých forem v Peru před asi 8000 lety, drobnosemenné kulaté (typ Sieva) teprve asi před 1200 lety v Mexiku, přičemž drobnosemenné divoké formy rostou od Mexika podél východních svahů And až do Argentiny.

Zralá semena se podobně jako u jiných druhů fazolů využívají jako potravina bohatá na bílkoviny a nezralé lusky jako zelenina. V novější době jeho pěstování upadá a využívá se jako plodina mnohem míň než fazol obecný i fazol šarlatový, má větší nároky na teplo a někdy se uvádí, že obsahuje v semenech více jedu než tyto druhy. Semena mají stahující účinek a snižují hladinu cukru v krvi.