CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

květnatec Archerův
Clathrus archeri (Berk.) Dring, 1980

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Phallales - hadovkotvaré »  čeleď Phallaceae - hadovkovité

Vědecká synonyma

Anthurus archeri (Berk.) E. Fischer
Aserophallus archeri (Berk.) Kuntze
Lysurus archeri Berk.
Pseudocolus archeri (Berk.) Lloyd
Schizmaturus archeri (Berk.) Locq.


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Vajíčko je 2,5-6 cm v průměru, kožovité, kulovité až vejčité, skoro do poloviny ponořené v půdě. Na řezu lze rozeznat rosolovitou vrstvu, kde uprostřed jsou růžovobílá počáteční stadia.
Vnější okrovka je bělavá až světle žlutohnědá často mající růžovobílý až fialový nádech.
Plodnice vyrůstá z vajíčka jako receptákulum, které rozpukává v 4-8 chobotnicovitých ramen 4- 15 cm dlouhých, křehkých, hvězdicovitě rozprostřených na všechny strany a ohýbající se dolů. Tato jsou křehká a pórovitá, na koncích zašpičatělá.
Vnitřní strana ramen je zářivě červená a nesou hnilobně páchnoucí, slizovitý tmavozelený tetřich.
Venkovní strana ramen má síťovitě jamkovitý vzor.
Nosič je 2-5 cm dlouhý, 1-2,5 cm tlustý, válcovitý, bělavý, pórovitý, směrem dolů se poněkud kuželovitě zužuje a vyrůstá z pochvy.
Výtrusný prach je šedozelený, výtrusy jsou hladké, bezbarvé, elipsoidní velikosti 6-7,5 x 2-2,5 µm.

Ekologie

Výskyt květen až říjen, dosti vzácně, v nahloučených skupinách, mezi zbytky vegetace nebo slámy, na tlejících zbytcích dřeva. Má rád teplé listnaté a smíšené lesy a upřednostňuje hlinitopísčitou, humózní a mírně kyselou půdu.

Nejedlý.

Zajímavosti

Tento druh představuje významný synantropní element v naší mykoflóře. Má původ v australské a tasmánské oblasti. V Evropě byl poprvé zjištěn ve Francii roku 1914, kam byly pravděpodobně dovezeny jeho spory s vagónem bavlny. Několik jeho lokalit je i na Slovensku. Zoochorním šířením spor se areál výskytu neustále rozšiřuje. Pojídání vajíček této houby je rozšířeno hlavně v Asii i přes jejich podivné tvary a zápach. Rychlost růstu hyf je 0,10-0,24 mm.h-1.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 277.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 182.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 776, 777.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 383.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 10, 153.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 270.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 264.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 89, 125, 186, 255.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 68.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 154, rok 1970.

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře - 3