CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

pestřec obecný
Scleroderma citrinum Pers.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Boletales - hřibotvaré »  čeleď Sclerodermataceae - pestřecovité

Vědecká synonyma

Lycoperdon aurantium auct.
Scleroderma aurantiacum sensu Carleton Rea
Scleroderma aurantium auct.
Scleroderma aurantium L. ex Pers.
Scleroderma vulgare Hornem.

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

CZ   HR  

Popis

Plodnice 3-15cm v průměru, nepravidelně kulovité až elipsoidní, tvrdá, těžká, k substrátu přirostlá svazečkem myceliových provázků. Na řezu ledvinovitá, zejména na temeni bradavčitě rozpukaná. Barvy slámově až okrově žluté, někdy i žlutozelené.
Okrovka 0,15-0,5 cm silná, ztuha kožovitá, v dospělosti rozpukává v hrubé šupiny až políčkovité bradavky. Na spodu je hladká. Barvu má nejdříve nažloutlou nebo špinavě bílou, později je špinavě žlutohnědě okrová. Po dozrání nahoře nepravidelně puká.
Tetřich je v mládí bílý a tuhý, časem se zabarvuje do žlutavě bílé až zelenavé barvy, v čase dozrávání jde barva od nafialovělé do makově modré a závěrem přechází do kašovité černé hmoty. Po dozrání se rozpadne v tmavě zelený až černý prach, který uniká puklým otvorem.
Výtrusný prach je olivově hnědý, výtrusy kulovité, ostnité, barvy černohnědé, velikosti 7-15 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, chudší písčité a kamenité půdy, vřesoviště, křoviny, akátové lesíky, kamenité stráně, pískovnách, starých lomech, převážně však přirozené borové porosty a jehličnaté lesy, tam kde je nevápenatá půda. Najdeme jej i v písečnatých březinách nebo v buko-dubových lesích. Upřednostňuje kyselé písčité půdy a borovice. Dále se s ní můžeme setkat i mimo les a to v brambořištích, na hrázích rybníků, v zahradách i parcích.

Jedovatý.

Možné záměny

Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) se liší tím, že na spodu má výraznou sterilní bázi připomínající krátký třeň a tenkou okrovku. Je jedovatý.

Zajímavosti

Ve větším množství působí nepříjemné otravy s gastroenteritickým syndromem. V malém množství lze jej použít jak houbové koření, což se nedoporučuje, protože by mohl způsobit nepříjemné zažívací potíže. Je to mykorhizní houba. Parazituje na něm hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus). Citrinum znamená „citrónově žlutý“.

Literatura

nternetové stránky 2007.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 199.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 269.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str.706, 770, 771.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 362, 383,384.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 148.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 266.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 256.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str.180, 181, 189.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str.62.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 17, č. 8-10 str. 132, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 39, 79, 92, 97, 164.

Mezitaxonové vztahy

parazit: Pseudoboletus parasiticus (Bull.) Šutara - hřib příživný

Odkazy a literatura


Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře