Klobouk 3-18 cm v průměru, v mládí zvoncovitý až polokulovitý, později skoro ploše rozložený s malým nepravidelným hrbolem, lysý a hladký, nebo rýhovitě zvrásněný, radiálně vrostle vláknitý, lesklý, za sucha vláknitě popraskaný. Ve stáří na temeni jemně šupinkatý. Barvy hnědé až šedohnědé někdy červenohnědé až černohnědé. Okraj hladký a ostrý.
Lupeny 1-1,5 cm vysoké, volné, husté, břichaté, v mládí bělavé, později až masově růžové.
Třeň 4-12 cm vysoký, 0,4-2 cm tlustý, válcovitý, dole mírně ztlustlý, často prohnutý, křehký, vláknitý, barvy špinavě bílé až hnědavé, skvrnatý, na bázi často ztlustlý, černohnědě vláknitý.
Dužnina bílá, vodnatá, křehká, s vůní neznatelnou, nebo slabě zemitou, někdy i po syrových bramborách a chuti jemné, někdy však nakyslé až nahořklé.
Výtrusný prach bílý až růžový, výtrusy jsou hladké, hranatě okrouhlé, barvy růžové, velikosti 7-9 x 5-6 µm.

Výskyt květen až listopad v dubohabrových hájích na nevápenatých půdách, v ochuzených kyselých nížinných bučinách na pařezech a zbytcích dřeva výhradně listnatých stromů, ale i na pilinách a kůře. Vše může být ponořeno v zemi. Najdeme ji dokonce i na slámě.

Jedlá.

Štítovka hnědě žíhaná (Pluteus brunneoradiatus) jež má vyrazněji žíhaný klobouk a tlustostěnné pleurocystidy. Je jedlá. Štítovka černolemá (Pluteus atromarginatus) jež má černé ostří lupenů a roste jen na jehličnanech. Je také jedlá. Štítovka vrbová (Pluteus salicinus) jež má střed klobouku jemně šupinkatý,, třeň je zejména u bázezelenavé tóny, je slabě halucinogenní. Nejedlá. Štítovka Pouzarova (Pluteus pouzarianus) jež se liší tím, že roste pouze na jehličnanech a dále pak mikroskopicky. Jedlá. Šupinovka přeskatá (Pluteus primus) je odlišitelná tím, že roste na jehličnanech a makroskopicky. Jedlá.

Vhodná do polévek, omáček ale i do směsi na smažení. Výhodou je její výskyt i za suchého počasí, kdy jiné houby nerostou. Nevýhodou je značné množství broučků ukrývajících se v lupenech. Rozkládá odumřelou dřevní hmotu.