Klobouk 1,5-4 cm v průměru, v mládí zvoncovitý, později rozložený s hrbolem a popraskanou suchou pokožkou krom vrcholu. Na bělavém či smetanovém podkladu je pokryt tmavě hnědými až černými vzpřímenými a špičatými šupinkami, které jsou na středu nejhustší.
Lupeny jsou barvy bílé.
Prsten blanitý, svrchu bílý, naspodu tmavošedý.
Třeň 3-6 cm vysoký, 0,2-0,5 cm tlustý, válcovitý, jemně vláknitý, brzo dutý, barvy bělavé až zažloutlé, pod prstenem růžově hnědý, na kyjovité bázi s drobnými šupinkami.
Dužnina tenká, barvy bílé, vůně silně nepříjemná, pryskyřičná jakoby po cedrovém oleji.
Výtrusný prach bílý, výtrusy oválné, velikosti 6,5-7 x 3,7-4,3 µm.

Výskyt červenec až říjen, smrkové monokultury na vápenatých půdách, např. karlštejnské druhotné smrčiny, a horských bučinách a jedlobučinách, např. bukojedlový Žofinský prales. Dále ji najdeme i v ostatních jehličnatých a listnatých lesích na rostlinném opadu. Upřednostňuje vápenec a vápenaté písky a jehličnaté lesy. Najdeme ji i ve vrbovém a březovém mlází.

Nejedlá.

Bedla klamavá (Lepiota pseudohelveola), mající špinavě hnědé až šedohnědé šupiny na klobouku, roste v řídkých listnatých lesích, parcích, pod břízami, ale i tisy a je jedovatá.