Klobouk 0,5–4 cm široký, nízce vyklenutý, záhy ploše rozložený, někdy s hrbolem, tence masitý, našedle okrový, okrově hnědý až tmavě hnědý, ale i bílý, hladký, lysý. Za vlhka prosvítavě rýhovaný a slizký.
Lupeny u třeně vykrojeně připojené, dosti husté a široké, bělavé nebo našedlé.
Třeň 2-10 cm dlouhý, 0,1-0,25 cm tlustý, okrově žlutý až šedohnědý, k vrcholu bělavý, k bázi přechází do okrové až červenavě okrové barvy, válcovitý, hladký, lysý, s dolní částí prodlouženou vyrůstající ze šišky a odstále chlupatou. Délka závisí na hloubce ponoření šišky v zemi.
Dužina tenká, bělavá, slabé houbové vůně, mírné chuti.
Výtrusný prach bílý, výtrusy široce elipsoidní, bezbarvé, neamyloidní, velikosti 4-7 x 2,5-4 µm.

Výskyt únor až květen hojně v přirozených smrčinách, smrkových monokulturách v rovině i pahorkatině na nevápenatých půdách a to na spadaných smrkových šiškách, většinou ve větším počtu z jedné šišky. Můžeme ji též nalézti i na podzim. Upřednostňuje šišky ponořené těsně pod zemí.

Jedlá.

Penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis) lišící se mikroskopicky široce zaoblenými cystidami a růstem ze šišek borovic, je jedlá.

Rozkládá smrkové šišky a délka třeně se řídí podle toho, jak hluboko je ponořená šiška v zemi.