Klobouk 5-25 cm v průměru, velmi často vrásčitý nebo hrbolkatý, plstnatě vláknitý, ojíněný. Barvy plavě hnědé, žlutohnědé, někdy i s olivovým nádechem.
Rourky barvy světle citrónové až zlatožluté, ve stáří mývají zelený nádech. Poraněním barvu nemění. Póry barvy i vlastnosti stejné jako rourky.
Třeň 5-18 cm vysoký, 2-8 cm tlustý, břichatý, někdy až kyjovitý, bez síťky, u vrcholu zrníčkatý dole jemně vláknitě šupinkatý. Barvy nažloutlé až světle citrónově žluté, v mládí mající často červenavý nádech.
Dužnina na řezu světle žlutá, pouze v bázi načervenalá. Barvu ani poraněním nemění. Chuť nasládlá, vůně nakyslá, ve stáří až karbolová.

Výskyt červen až září šípákové a teplomilné doubravy, xerotermní dubo-habrové háje, ve světlých listnatých lesích a parcích. Upřednostňuje duby, buky, habry, nižší polohy a vápenité půdy. Dosti velká naleziště jsou v brněnském okolí kde vystupují devonské vápence.

Jedlý.

Jeho karbolový zápach mnoho ke sběru neláká. Staré plodnice jsou nepoživatelné. Někdy povrchem třeně připomíná kozáky a je mezi ně i zařazován. Je to mykorizní druh.

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).