Klobouk průměr 5 - 20 cm polokulovitý, pak vyklenutý až oploštěle polštářovitý, za vlhka mírně lepkavý, tmavohnědý až černohnědý, někdy s olivovým nádechem, sametový, suchý, stářím a pomačkáním šedě černající. Okraj je okrově žlutavý.
Rourky žlutozelené, pomačkáním zelenající nebo modrající. Póry jsou zpočátku žluté, brzo však krvavě červené, stářím blednoucí do olivova, pomačkáním rychle temně modrající.
Třeň je 5 - 15 cm dlouhý, 2 - 6 cm tlustý v mládí soudkovitý, pak kyjovitý až válcovitý, v dolní polovině vždy nápadně rozšířený. Nahoře a uprostřed je žlutavý, dolů je do olivova, pokrytý drobnými nachovými, nebo karmínově červenými šupinkami, jakoby tečkovaný. Nejspodnější část třeně třeně je porostlá plsťovitými povlaky jemného bílého podhoubí. Otlačená místa modrozelenají. Nemá síťku!
Dužnina je pevná, sírově žlutá, za vlhka jakoby mramorovaná, na řezu ihned intenzivně modrá, po čase se odbarvuje do světle šedomodra. Chuť jemná, nenápadná, vůně příjemná, houbově nakyslá.
Výtrusný prach olivově hnědý, výtrusy velikosti 13-18 x 5-7 µm, vřetenovité, barvy olivově žluté.

Výskyt květen až říjen jehličnaté, listnaté lesy a kyselé květnaté bučiny, jedlobučiny, horské smrčiny, druhotné smíšené lesy s nevápenatou půdou, v horách a podhůří častější. Často s brusinkou. Upřednostňuje podhorské a horské oblasti, z dřevin smrky a buky a kyselou půdu.

Jedlý.

Hřib Quéletův (Boletus queletii) který má olivově hnědý, oranžově až cihlově červený klobouk, póry taktéž oranžové a na třeni má černohnědé zrnité šupinky a na bázi je karmínově červený. Roste v teplejších listnatých lesích a je jedlý.
Hřib kavkazský (Boletus caucasicus) se liší tím, že na třeni pod kloboukem má síťku která směrem k bázi přechází v tečkování, je jedlý.
Hřib koloděj (Boletus luridus) má světlejší klobouk a na třeni červenou síťku, je jedlý.

Velmi chutný. Je zde však nutná delší tepelná úprava, syrový nebo nedovařený může vyvolat trávící potíže. Velmi dobrý je ve smetanové omáčce. Není vhodný k sušení.
V Houbách Československa od Alberta Piláta z roku 1969 je ještě Hřib kovář uváděn jménem Hřib koloděj.
Je to mykorhizní druh. Nalezen byl u Bílých ples ve výšce 1700 m nebo Kežmarského zeleného plesa ve výšce 1500 m.
Též byly nalezeny jeho srostlice např. s hřibem dubovým. Ve starší literatuře bývají české názvy hřibu kováře a hřibu koloděje zaměněny jako např. v Klíči od Piláta.