Klobouk 5 - 30 cm v průměru, v mpádí polokulovitý, později vyklenutý, masitý, tuhý, jemně plstnatý, hedvábně lesklý, často jamkatý. Barvy bělavé, okrové, našedlé, nakonec žlutohnědavý. Okraj tenký a v mládí podvinutý.
Rourky nejdříve světle, pak živě citrónově žluté, nakonec olivové. Póry drobné, okrouhlé až hranaté, stejné barvy jako rourky , pomačkáním a poraněním značně modrozelenající.
Třeň 4 - 13 cm dlouhý, 3 - 8 cm tlustý, vyrůstající z myceliového konglomerátu, v mládí břichatý, v dospělosti dolů hlízovitě či kyjovitě rozšířený, dole kořenovitě protažený a vřetenovitě zúžený. Nahoře je až citrónově žlutý s jemnou síťkou, dole bledý, ve stáří zahnědlý. Po otlačení modrá, ale rychle se odbarvuje
Dužnina bledě žlutá, v klobouku často jen slabě modrající, ve třeni okrově žlutavá. Chuť mírně hořká až medotrpká, vůně kořeněně houbová, někdy nepříjemně páchne po fenolu.
Výtrusný prach olivově hnědý, výtrusy jsou elipsoidně vřetenovité, barvy světle žlutozelené, velikosti10-16 x 4-6 µm.

Výskyt červen až říjen ve vápnomilných orchidejových bučinách, xerotermních dubo-habrových hájích rovněž na vápencích, listnatých a smíšených lesích, parcích, zvláště pod starými buky, duby a lípami, na hrázích rybníků. Upřednostňuje vápencovou půdu a nižší polohy v teplejších oblastech. Dosti značný výskyt je i ve středně vlhkých acidofilních dubinách na Moravě mezi Brnem a Tišnovem.

Nejedlý.

Hřib satan (Boletus satanas) – jedovatý.
Hřib kříšť (Boletus calopus) – nejedlý.

Toto foto je z hráze Malopěčického rybníku při setkání mykologů na Dobrovickém klouzku. Rostlo jich tam bezpočet. Mají i albinotické formy. Je to mykorhizní druh. Někteří odborníci uvádějí hřib podezřelý (Boletus radicans) jako samostatný druh. Podle nejnovějších výzkumů je totožný s hřibem medotrpkým. V poslední době patří hřib medotrpký k vzácným druhům a dokonce se v literatuře uvádí že roste též v podhorských jehličnatých lesích.