CZ EN
HLEDAT  

Profil taxonu

druh

kotrč kadeřavý
Sparassis crispa (Wulf.) Fr.

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Polyporales - chorošotvaré »  čeleď Sparassidaceae - kotrčovité

Vědecká synonyma

Clavaria crispa (Scop.) Sacc.
Clavaria crispa Wulfen
Manina crispa Scop.
Masseeola crispa (Wulfen) Kuntze
Sparassis radicata Weir
Sparassis ramosa Schaeff.

Obrázky


Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Popis

Plodnice je nepravidelně kulovitá až poduškovitá, v průměru 10-50 cm v průměru a 10-30 cm vysoká, bělavá nebo krémová, dělící se mnohonásobně na ploché větévky které jsou ploché, na konci rozšířené a zkadeřené se zoubkatým okrajem, po obou stranách mající Hymenofor. Ve stáří je pak barvy okrově žluté až žlutohnědé. Podobná květáku nebo mycí houbě.
Rouško se tvoří na obou stranách větévek, hlavně tam, kde jsou obráceny dolů.
Třeň silný, krátký, barvy bílé až žlutohnědé, kořenující, zcela v zemi ponořený, rozdělující se na ploché větévky.
Dužnina je bílá až světle žlutá, voskovitá, křehká, ve třeni vláknitě pružná, neměnná. Chuť oříšková a nepatrně štiplavá. Vůně je kořenná, tak trochu anýzová.
Výtrusný prach je bílý až světle žlutý, výtrusy jsou elipsoidní, bezbarvé, hladké, velikosti 6-7,5 x 4-5 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, jehličnaté lesy, přirozené borové porosty na odumřelé dřevní hmotě u pat borovic, vzácně i modřínů. Najdeme jej v nížinách i vysoko v horách.

Jedlý.

Možné záměny

Kotrč Němcův (Sparassis nemecii), který je vzácný a roste v kořenech jedlí. Taktéž jedlý.
Kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa), který má velmi široké konce větviček a najdeme jej v kořenech dubů a buků. Rovněž jedlý.

Zajímavosti

K chuti přijde z něho udělaná drštková polévka ale i bramboračka, a též je chutný z něho udělaný řízek, někomu zachutná dušený na zelenině se zelenou papriku. Sbíráme však mladé plodnice které jsou chutné. Poznají se podle toho, že nemají zahnědlé okraje. Pro konzumaci jej můžeme v chladu přechovávat i několik dní, při čemž udržuje svoji čerstvost. Je to díky tomu, že obsahuje látku sparassol, která má antibiotické a fungicidní účinky. V přírodě působí slabě paraziticky na kořenech borovic, někdy i jedlí a smrků. Napadá i kosodřevinu. Způsobuje hnědou hnilobu, která má terpentýnový zápach. K dobru se mu dá připsat to, že omezuje množení klikoroha borového, který ničí sazenice a mladé stromky.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str.41.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 157.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 113, 330, 332, 333, 785
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 67.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 139, 140.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 68.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 244.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 189, 252.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 70.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 29, 30, č. 3-5 str. 74, 75, č. 8-10 str. 137, 142, 159 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 95, 151.

Odkazy a literatura


Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Komentáře