Na základě taxonomické revize došlu k rozdělení druhu Erinaceus concolor na dva druhy - Erinaceus concolor sensu stricto a Erinaceus roumanicus. Populace v "evropské části areálu" (střední, východní a jihovýchodní Evropa a část západní Asie) nyní náleží druhu E. roumanicus, pro který zůstává platné české jméno ježek východní, zatímco pro druh Erinaceus concolor bylo navrženo české jméno ježek maloasijský (výskyt v Turecku, jižní části Kavkazu, v západním Íránu a severozápadní části Arabského poloostrova).

Váha 240-1200g, délka 17-18.5 cm

Zatímco u mladých jedinců převládá na hlavě a na břiše tmavohnědé zbarvení s výraznou bílou náprsenkou, v dospělosti je srst v těchto místech světlá. Kresba „brýlí“ kolem očí a na čenichu chybí. Počet bodlin v dospělém šatě se pohybuje mezi 6-7 tisíci a jejich zbarvení i uspořádání je nestejnoměrné – některé jsou jednobarevně bílé nebo šedé, jiné kroužkované a směřují dopředu, dozadu i do stran (jakoby „rozcuchané“). V místech hojnějšího výskytu ježka východního i ježka západního se někdy objevují obtížně určitelní jedinci nesoucí znaky obou druhů (křízenci).

Kromě Moravy a Slezska obývá i velkou část Čech. Zatímco dříve se uváděla západní hranice jeho evropského rozšíření zhruba na linii Vltava – Labe, nyní se posunula západněji až do Mostecké pánve, k severnímu okraji Doupovských hor, na Plzeňsko a do podhůří Českého lesa.

Mimo naše území žije ve východní a jihovýchodní Evropě a západní Asii, kde dosahuje i na západní pobřeží Kaspického moře a nejzápadnější Sibiř.

Na Biolibu probíhá mapování tohoto druhu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi zaznamenáme Vaše hlášení do centrální faunistické databáze savců ČR.

Ježci mívají mláďata dvakrát ročně, první vrh bývá koncem dubna, druhý v pozdním létě. Březost trvá okolo 35 dnů a samice rodí 4-5 mláďat. Mláďata jsou slepá, ostny mají ukryté v kůži a váží asi 15 g. Ve třech týdnech začínají opouštět hnízdo a matka je kojí až do šesti týdnů. Dospívají do jednoho roku.