15 cm

Až 15 cm dlouhé článkované tělo s přísavkou na obou koncích (zadní je jen pro přichycení) má žlutohnědou barvu s nádhernými černými až hnědočervenými kresbami. Ústní otvor je vyzbrojen hned třemi čelistmi, nad nimi pět párů očí.

Vajíčka uzavřená v kokonech snáší do chodbiček na souši. Po vylíhnutí se mladá „pijavice“ do 3 let živí krví studenokrevných a teprve potom vyhledává teplokrevné tvory, dospívá 5. rokem života. Tento hermafrodit, dříve univerzální „všelék“, se dnes v medicíně znovu uplatňuje pro svou schopnost vysát až 15 g krve spojenou s vylučováním hirudinu a dalších aktivních látek, např. v plastické chirurgii ruky nebo u osteoartritid.

Po přisátí prořízne třemi polokruhovitými čelistmi ranku ve tvaru „Y“ a začíná sát. Její sliny obsahují hirudin zabraňující srážení krve, ale také histaminová vazodilatancia, kolagenázu, inhibitory kalikreinu, málo známé analgetické složky a mnohé další látky. Samotné trávení pak může trvat díky pomalému metabolizmu i řadu měsíců. Častěji se v naší přírodě setkáme s jinými pijavkami, např. se stejně velkou pijavkou koňskou, Haemopis sanguisuga, která ale žádnou kresbu nemá a člověka nenapadá – její potravu tvoří měkkýši, larvy hmyzu a drobní červi.

Hematofágní chobotnatka rybí (Piscicola geometra) (8–10 cm), případně chobotnatka pestrá (Hemiclepsis marginata) (do 5 cm), patří mezi parazity ryb atd.

Výskyt v České republice snad už jen v izolovaných lokalitách na jihu Moravy.