Vytrvalé rostliny s vřetenovitou až kulovitě vejcovitou cibulí a jedním květonosným stvolem, který vyrůstá ve stejnou dobu jako listy. Vnitřní zásobní šupiny jsou víceleté. Listy, vyrůstající po 2 až 4, jsou široce čárkovité až páskovité, ploché nebo žlábkovité, na konci kápovité. Květenství je řídké, hroznovité. Listeny chybějí nebo jsou velmi drobné, listence chybějí. Květy jsou šestičetné, do plochy rozevřené, bělavé až tmavě modré. Okvětní lístky jsou téměř volné až téměř do poloviny srostlé, po odkvětu vytrvávající. Plodem je tobolka. Semena jsou žlutavá až černá, s dobře vyvinutým masíčkem.

Druhy rostoucí v podrostu listnatých lesů a křovin, na vlhčích loukách či na horských pastvinách. Kvetou na jaře a jsou nepřehlédnutelnou složkou jarního aspektu. Jedná se myrmekofilní druhy, jejichž semena jsou roznášena mravenci.

Podle různých pojetí je rozlišováno 20 - 25 druhů, které se vyskytují zejména v jižní Evropě (na sever po jižní Německo, ČR, jižní Polsko, Slovensko a Ukrajinu), ve východním Středozemí a na Kavkazu.

Rod ladoňka v širším pojetí (sensu lato) zahrnuje také zástupce rodů Othocallis, Nectaroscilla, Oncostema, Hyacinthoides, Prospero, Fessia, Schnarfia, Pfosseria, Zagrosia a Autonoë. Zástupci těchto rodů se od pravých ladoněk odlišují celou řadou morfologických, embryologických, ekologických i molekulárních znaků a proto jsou vyčleňováni do samostatných skupin.

V rámci rodu ladoňka (Scilla s. str.) lze rozlišit 2 sekce, jejichž zástupci se od sebe liší mírou srůstu okvětních lístků, barvou prašníků a pylu či polohou pestíku.