Rostliny s poléhavými až vystoupavými olistěnými lodyhami, vyrůstající povícero z jednoho oddenku. Listy nevykazují heterofylii a nikdy nevyrůstají v přízemní růžici, jsou trojúhelníkovité až vejčitě kopinaté, s okrouhlou špičkou, na bázi mělce srdčitě sbíhavé až uťaté, na okrajích oddáleně zubaté. Palisty kopinaté, kratší než řapík. Květy jsou sytě modré, korunní lístky většinou obvejčité. Ostruha je zelenobílá až žlutavá.

10 - 20 cm.

Druh sušších a světlejších míst jako jsou meze, stráně, sušší louky a pastviny, světlé okraje lesů, železniční a silniční náspy.

Evropa s výjimkou nejjižnějších částí Mediteránu. Na severu zasahuje až k Severnímu ledovému oceánu a na Island, na východě po střední Sibiř. Izolovanou lokality jsou na Kavkaze a v Turecku. V ČR hojná.