Nejdůležitější čeledi: kančilovití (4 druhy-Afrika, jihovýchodní Asie), jelenovití (43 druhů-Evropa, Asie až po australskou oblast, Amerika), žirafovití (2 druhy-Afrika), vidlorohovití (1 druh-S. Amerika až po Mexiko), turovití (přes 130 druhů-původně žili na celém světě kromě Austrálie a Jižní Ameriky-podčeledi: chocholatky, srnčí antilopky, lesoni, přímorožci, bahnivci, buvolci, impaly, pravé antilopy, kozy a ovce, tuři)

Jsou velmi dobře přizpůsobeni ke zpracování těžko stravitelné rostlinné potravy. Mají žaludek tvořený čtyřmi oddíly. Bachor, čepec, kniha jsou tzv. předžaludky a vznikly vlastně z jícnu. Ve slezu dochází k hlavnímu natrávení potravy. Pozřenou, hrubě rozkousanou potravu vyvrhují a dokonale ji v tlamě rozmělní. Pak je znovu spolknuta do knihy, odkud přechází do slezu. Potravu obsahující velké množství celuózy pomáhají natrávit i mikroorganismy (např. nálevníci bachořci rodu Entodinium, Ophryoscolex), které žijí v obrovském množství v bachoru. Střevo je velmi dlouhé. Všem druhům chybí horní řezáky a většinou i špičáky. Váhu těla nese třetí a čtvrtý prst. Druhý a pátý zcela chybí nebo tvoří tzv. paspárky. Mají pachové žlázy umístěné na hlavě a na kopýtkách. Většinou mívají jediné mládě. Patří k nim střední a velké druhy zvířat. Jsou rozšíření na celém světě mimo Austrálie. Domestikované druhy patří mezi nejdůležitější domácí zvířata. Známe asi přes 150 druhů. Rozdělují se do šesti recentních čeledí.