CZ EN
HLEDAT  
Mapování druhů

Profil taxonu

druh

želva zelenavá
Testudo hermanni Gmelin, 1789

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  řád Testudines - želvy »  čeleď Testudinidae - testudovití »  rod Testudo - želva

Vědecká synonyma

Eurotestudo hermanni Gmelin, 1789

Další názvy

= želva Hermannova
= želva řecká

Status ohrožení podle IUCN:Téměř ohrožený

Obrázky


mládě

lebka

Taxon v check-listech zemí*

* Výčet zemí nemusí být kompletní

Velikost

Délka karapaxu: 20-30 cm, výjimečně i více
Hmotnost: samci 0,8-1,5 kg, samice až 3 kg

Ekologie

V přírodě se živí převážně rostlinnou potravou velmi chudou na živiny. Tvoří ji především různé zelené i suché části rostlin, v malé míře různá semena i plody a nepohrdnou dokonce ani hmyzem, zdechlinou nebo výkaly. V jarním období probíhá páření, samci o samičky svádí drsné souboje, navzájem kolem sebe krouží, otevírají tlamku a syčí. Pokud tato taktika nepomůže tak přijde řada i na přetlačování krunýři a kousance. Samice snáší průměrně 4-6 podlouhlých vajec s vápenitou skořápkou. Samice vejce zahrabává do půdy nebo do písku a dále se o ně nestará. Inkubace trvá asi 60-100 dnů a je závislá na teplotě. V zimním období želvy v přírodě hibernují 4-5 měsíců.

Rozšíření

Od severovýchodního Španělska, jižní Francie, Itálie, pobřeží bývalé Jugoslávie přes Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Makedonii, Srbsko až po Albánii, Řecko, Bulharsko, Rumunsko a východní Turecko (včetně ostrovů Korsika, Sardinie, Sicílie, Elba, Pianosa, Lampedusa, některých ostrovů v Jaderském a Jónském moři, Korfu a Baleár)

Chov

Dříve se tyto želvy dovážely ve velkých množstvích. Jen nepatrná část však přežila v zajetí delší dobu. Dnes jsou již vzácnější, jejich chov podléhá povinné registraci. Želvy dovezené z přírody často trpí vnitřními parazity a různými chorobami, velmi častá je salmonelóza.
Nejvhodnější je chov ve venkovních výbězích, kde mají dostatek přirozené potravy což jsou zelené části rostlin. Základem krmné dávky by měly být různé traviny a listy bylin (smetánka, vojtěška, jetel, ptačinec, kopřivy, jitrocel a různé plevelné rostliny), přidávat můžeme jemnější seno, čínské zelí, salát je pro vysoký obsah dusičnanů poměrně nevhodný. V menší míře podáváme zeleninu a ovoce. Živočišnou bílkovinu jim přidáváme jen v nepatrných množstvích a velmi zřídka. Důležité je podávání vitamínových a minerálních přípravků. Daleko méně vhodný je chov v teráriích.
K rozmnožování je nutné zachovat přirozený biorytmus a želvu zazimovat. Ta musí být v dobré kondici, kterou zjistíme podle celkového vzhledu želvy, jejího chování a spolehlivé je i zjištění podle podle hmotnostních přírůstků. Želvu pravidelně od jara vážíme v asi měsíčních intervalech, želvy by se měly do podzimu vykrmit a přibrat. Pokud je hmotnost stejná jako na jaře nebo klesá není vše v pořádku a zimování by nebylo úplně na místě. Příprava na zimování je dlouhodobý proces a má na něj vliv mnoho faktorů jako je délka dne, teplota, zdravotní stav a kondice želvy... Želvy v tomto období přestávají přijímat potravu, začínají být apatické. Toto období je nutné vypozorovat, omezit podávání potravy a případně vypnout vytápění. Přemisťujeme je postupně do stále nižší teploty, tento proces by neměl být náhlý, ale želvu musíme pozorovat jak se chová, pokud želva nevykazuje žádnou aktivitu můžeme ji v bedničce přemístit do prostoru s teplotou 5-7 °C. Období klidu má trvat 3-4 měsíce. Odzimování musí probíhat také velmi pomalu, nejprve želvy přemístíme do prostoru s teplotou okolo 10-15 °C a teprve asi po 7-10 dnech jim teplotu pomalu zvyšujeme. Zcela nevhodné je náhlé probuzení a umístění želv do vyhřátého terária nebo prosluněného výběhu. V zajetí se tento druh při dobé péči rozmnožuje. Samici poznáme podle kratšího ocasu, větší velikosti a rovného plastronu. Samec bývá menšího vzrůstu má delší ocásek, kloaka je umístěna dál od konce krunýře, plastron bývá prohnutý dovnitř.

Literatura

Kořínek M. (1999): Zoologická zahrada, RUBICO s.r.o., Olomouc

Na Biolibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice a pokud jste se s ním v přírodě setkali, rádi Vaše pozorování zaznamenáme do databáze mapování výskytu.

Mapy rozšíření

Podřízené taxony

Počet záznamů: 2

poddruh Testudo hermanni boettgeri Mojsisovics, 1889

Testudo hermanni boettgeri

poddruh Testudo hermanni hermanni Gmelin, 1789 - želva zelenavá východní

Testudo hermanni hermanni - želva zelenavá východní


Odkazy a literatura

EN Fauna Europaea 2.4 [214791]

de Jong, Y.S.D.M. (ed.): Fauna Europaea [http://www.faunaeur.org] [jako Testudo hermanni Gmelin, 1789]
Datum citace: 9. březen 2012
CZ Moravec J. (2008): České názvy živočichů VII. Plazi (Reptilia) 1. Želvy (Testudines), krokodýli (Crocodylia), haterie (Rhynchocephalia)., Národní muzeum, (zoologické odd.), Praha, 39 pp. [jako Testudo hermanni Gmelin, 1789]
EN HR Check lists of Croatian Reptiles [http://www.dzzp.hr/dokumenti_upload/2011...] [jako Testudo hermanni Gmelin, 1789]
Datum citace: 31. červenec 2012

Možnosti podílení se na BioLibu

Jste-li v systému přihlášení, můžete k libovolnému taxonu přidat název či synonymum v libovolném jazyce (a nebo tak navrhnout opravu názvu chybného), popisy taxonu nebo další podtaxony.

Přidat záznam o pozorování
Komentáře - 2


Vysvětlivky

i druh zavlečený do oblasti popisované check-listem