Zebra stepní byla dříve známá pod názvem Equus burchellii, nová revize rodu Equus podrodu Hippotigris (Groves & Bell, 2004), ve které autoři zkoumali lebky, vzory kůže, velikost hřívy a některé zubní znaky, ukazuje, že kvaga (Equus quagga) nevybočuje z komplexu zebry stepní a tedy není samostatný druh zebry. Podle pravidel zoologické nomenklatury má starší název E. quagga přednost před E. burchellii, český název pro druh zůstává zebra stepní. Autoři dále vyčlenili zebru bezhřívou (Equus quagga borensis) jako platný poddruh, naopak Equus quagga zambeziensis sloučili se zebrou Böhmovou (Equus quagga boehmi), ačkoliv někteří autoři E. q. zambeziensis považují za platný poddruh.

Zkoumáním původních a současných populací zeber v oblasti Svazijska a Zululandu bylo zjištěno, že část populace zebry damarské (Equus burchellii antiquorum) vykazuje znaky považované za typické pro poddruh E. burchellii burchellii, dříve považovaný za vyhynulý, a vzhledem k prakticky stejným typovým lokalitám zebry damarské a zebry Burchellovy je nyní zebra damarská považována pouze za formu Equus quagga burchellii, což je podle pravidel nový název pro zebru damarskou (dříve Equus burchellii antiquorum). Jako český název by zřejmě bylo vhodné používat zebra Burchellova. Populace "pravé" zebry Burchellovy podle autorů přežívá mezi Etoshou a Kwazulu-Natalem.

Ve starší literatuře, zoologických zahradách atp. však českým názvům zebra stepní odpovídá E. burchellii, zebra damarská E. burchellii antiquorum. Zebra Burchellova (Equus burchellii burchelii) a zebra quaga (Equus quagga) je pak udávána jako vyhynulá.

Hmotnost: 220-330 kg
Délka těla: 210-250 cm
Výška v kohoutku: 120-140 cm

Zebra stepní je nejhojnější ze všech zeber. Pruhování směřuje od zadních nohou do středu těla.
Nejseverněji žije zebra bezhřívá.
Jižněji zebra Böhmova, která je nejrozšířenější subspecií. Černé a bílé pruhy se pravidelně střídají a zasahují i na nohy. Tlama je černá a nad ní je hnědá skvrna. Jako zvláštní poddruh se někdy udává i bezhřívá forma: zebra bezhřívá.
Zebra Chapmanova žije na jih od řeky Zambezi. Mezi tmavými pruhy má hnědavé mezipásy. Pruhování sahá i na nohy, ale je zde úzké a nevýrazné. Podkladová barva je nažloutlá.
Zebra damarská je vzácnější než předchozí poddruhy. Má nejjižnější rozšíření. Pruhování na kýtách téměř splývá s podkladem a na nohách je ještě více potlačené než u zebry Chapmanovy. Hnědé mezipruhy jsou i na hrudníku. Chová se řidčeji.
Zebra Burchelova, dříve považována za vyhubenou, byla v novější revizi rodu sloučena se zebrou damarskou (viz Taxonomická poznámka). Je vzácnější než předchozí poddruhy. Má nejjižnější rozšíření. Pruhování na kýtách téměř splývá s podkladem a na nohách je ještě více potlačené než u zebry Chapmanovy. Hnědé mezipruhy jsou i na hrudníku. Chová se řidčeji.

Hojně obývá velké území na východě Afriky od jižního Sudánu a Keni až po Namibii, Botsvanu a Mosambik na jihu.

Zebry se chovají ve větších travnatých výbězích. Na zimu musí mít k dispozici vytápěnou stáj. Vyhovuje jim teplota okolo 18 °C. Ve venkovních výbězích se stepní zebry chovají ve skupinkách s jedním hřebcem a několika klisnami. Dobře aklimatizovaná zvířata lze pouštět na kratší dobu do venkovních výběhů i v zimě. Před pářením dochází k bojovým hrám. V menších skupinách mohou agresivní samci pokousat samice na krku a na hřbetě. Zebra stepní je březí 360-375 dní. Před porodem se březí samice oddělují a zařazují do stáda až po několika dnech. Mláďata jsou citlivá na chladné a vlhké počasí. Mláďata jsou kojena nejméně šest měsíců, někdy pijí více než rok. Samice pohlavně dospívají ve 3-4 letech, samci o jeden až dva roky později. Krmí se trávou, senem, přidává se jim krmná řepa, mrkev a oves nebo granulované směsi.